Zpátky k sacharidům
Glukosa
Veledůležitý monosacharid je glukosa, která patří do aldohexos. Je to základní cukr pro člověka. Fyziologická hladina glukosy (tzv. glykemie) se pohybuje mezi 4-6 mmol/litr krve a je velmi citlivě hormonálně regulována. Hlavní roli hrají hormony slinivky břišní. Inzulin glykemii snižuje, protože zařizuje, že se glukosa dostává do buněk, které ji katabolizují. Pokud produkce inzulinu selhává, nastává onemocnění zvané cukrovka (Diabetes). Nedostatek inzulinu nebo jiná chyba v jeho signální dráze totiž zapříčiní, že buňky nedokáží glukosu vstřebávat, a ta pak zůstává v krvi.
Vysoká hladina cukru v krvi má za následek celou řadu vážných poškození těla. Třeba rychlé zhoršení zraku, poničení cévních stěn apod. Druhým významným hormonem je glukagon, který zařizuje odbourávání zásobního polysacharidu glykogenu, když je glukosy nedostatek. Glukosu si můžeš koupit i v obchodě pod názvem hroznový cukr. Ve formě tablet je pak velmi oblíbená mezi sportovci jako zdroj rychlé energie.
Fruktosa
Nejsladší z běžně dostupných sacharidů je fruktosa, zvaná též ovocný cukr. Tato ketohexosa se často používá ke slazení potravin. Známé a hojně používané sladidlo je glukoso-fruktosový sirup. Člověku totiž velmi lahodí a špatně se mu odolává. Nevýhodou je, že se fruktosa katabolizuje mnohem snadněji než glukosa, a proto se po ní při jejím nadbytku snadněji tloustne.
Sacharosa
Běžný cukr - sacharosa - je již disacharid složený z glukosy a fruktosy. Normální cukr ti asi není potřeba příliš představovat. Snad jen, že se získává z cukrové řepy nebo z cukrové třtiny.
Laktosa
Dalším disacharidem je laktosa, mléčný cukr, který je hojně obsažen v mléčných výrobcích. Skládá se z glukosy a galaktosy. Všichni lidé mají jako kojenci enzym zvaný laktasa, který mléčný cukr rozkládá. U některých jedinců se však po čase produkce tohoto enzymu téměř zastaví a oni tak přestávají mléčný cukr trávit. Může to dojít až do stádia tzv. laktosové intolerance, při které přítomnost laktosy v potravě způsobuje nepříjemné trávicí obtíže. Většina evropské populace produkuje laktasu po celý život.
Z polysacharidů stojí za zmínku škrob, který se skládá ze dvou složek. Nerozpustného a rozvětveného amylopektinu a rozpustnější amylosy, která má šroubovicovou strukturu. Škrob se skládá z glukosových jednotek a rostliny si do něj ukládají energii.
Celulosa
Jiný rostlinný polysacharid, který se skládá z glukosových jednotek, se nazývá celulosa. Tento ve vodě nerozpustný polysacharid má své glukosové jednotky spojené jinak, než je v molekulách škrobu. Zatímco škrob dokážeš natrávit, celulosu ne. Málokterý organismus to umí. Zvládají to třeba bachořci žijící v trávicím traktu krav. Přesto je i pro člověka celulosa ve stravě důležitá. Tvoři hlavní část vlákniny, která pročišťuje střeva. Celulosa je zároveň hlavní součástí papíru nebo bavlny.
Glykogen
Živočichové mají rovněž zásobní polysacharid. Nazývá se glykogen a je také složen z glukos. Tvoje játra a velké svaly jsou napěchované glykogenem, který slouží jako zásobárna glukosy.