Krátká odbočka k nukleovým kyselinám
Sacharidy ribosa a 2-deoxyribosa patři mezi pentosy a tvoří kostry nukleových kyselin - RNA a DNA.
RNA je ribonukleová kyselina (ribonucleic acid) a tvoří ji ribosy a dusíkaté báze adenin (A), uracil (U), cytosin (C) a guanin (G). Na obrázku vidíš část RNA, kde jsou jednotlivé ribosy propojeny přes molekuly kyseliny trihydrogenfosforečné, a to dokonce fosfodiesterovou vazbou.
RNA má v buňkách tři základní funkce. Jak bylo řečeno, všechny proteiny jsou zakódovány v DNA. Tato molekula je v eukaryotických organismech uzavřená v jádře, proto se informace nejprve musí přepsat do podoby jiné nukleové kyseliny - do mRNA (messenger RNA).
Tomuto přepisu se říká transkripce. mRNA následně vyklouzne z jádra a najde ribozom. Tato malá organela na základě informace z mRNA dokáže - procesem nazvaným translace - udělat protein. Ribozom postupně po trojicích bází čte vlákno mRNA. Většina trojic reprezentuje jednu aminokyselinu, kterou ribozom začlení do nově vznikajícího polypeptidového vlákna, a tak pomalu vzniká nový protein. Trojice, které neurčují aminokyselinu, ribozomu říkají, že má translaci ukončit a vzniklý protein uvolnit.
Ribozom pro svoji činnost potřebuje pomoc dalších dvou typů RNA. Jedním z nich je tRNA (transferová RNA), která přináší správnou aminokyselinu, kterou ribozom zrovna potřebuje. Druhým je pak rRNA (ribozomální RNA která s dalšími proteiny tvoří samotný ribozom.
DNA je 2-deoxyribonukleová kyselina (2-deoxyribonucleic acid) a je tvořena 2-deoxyribosou a stejnými dusíkatými bázemi s tím rozdílem, že uracil je v DNA nahrazen thyminem (T). Molekula DNA má podobu slavné dvoušroubovice.
Jednotlivá vlákna u sebe drží vodíkovými vazbami mezi dusíkatými bázemi. Adenin se váže s thyminem dvěma vodíkovými vazbami, cytosin s guaninem třemi. Toto jednoznačné párování bází umožňuje relativně snadné replikování DNA a také přepis informace z DNA do mRNA.
