Chemické vlastnosti sacharidů
Zatímco vzorce sacharidů a jejich chování v roztoku jsou možná trošku komplikovanější, jejich chemické reakce jsou velmi jednoduché.
Oxidace a redukce
Aldehydovou skupinu aldos Ize oxidovat nebo redukovat. Oxidací vznikají aldonové kyseliny. Redukcí vznikají cukerné alkoholy, alditoly. Ketosy lze formálně pouze redukovat, a to opět na alditoly. Oxidace ketos je složitější, nicméně možná. Ketosy se totiž nejprve musejí přesmykem přeměnit na aldosu a až poté oxidovat. Z tohoto důvodu oxidace ketos probíhá pomaleji a většinou až za zvýšené teploty.
Esterifikace
Významnou reakcí sacharidů je jejich esterifikace. Jedná se - stejně jako v organické chemii - o reakci hydroxylové skupiny sacharidu s kyselinou za uvolnění vody. Touto reakcí se například spojují jednotlivé nukleotidy, základní stavební kameny nukleových kyselin. Každý nukleotid se skládá ze sacharidu (ribosy nebo 2-deoxyribosy), zbytku kyseliny trihydrogenfosforečné a dusíkaté báze, ale o tom později.
Vznik glykosidů
Poslední reakcí, se kterou tě seznámím, je vznik glykosidů. Jednotlivé sacharidy mohou reagovat vzájemně, a to přes své poloacetalové hydroxyly. Jednoduché sacharidy nazývané monosacharidy se tak mohou pospojovat do větších celků. Spojit se mohou reakcí svého poloacetalového hydroxylu s jiným hydroxylem druhého sacharidu
(poloacetalovým i nepoloacetalovým). Spojením od dvou do deseti monosacharidových jednotek vznikají oligosacharidy. Nad deset spojených jednotek už jsou to polysacharidy. Pro vymezení oligosacharidů můžeš také využít předpony určující počet spojených jednotek. Dvě spojené sacharidové jednotky tvoři disacharid, tři trisacharid atd.