I mistr chemik se občas utne
Vzhledem k tomu, že při analýze může dojít k celé řadě chyb, která začíná již odběrem vzorku, není nikdy možné stanovit naprosto přesné množství.
Jak už bylo zmíněno, výsledek tvé analýzy není nikdy zcela přesný a také nemusí být zcela správný. Vše záleží na tom, jak vzorek odebereš, jakým způsobem ho upravíš a také jakou metodu stanovení zvolíš. Každý vzorek změř nebo stanov alespoň třikrát proto, aby bylo možné vypočítat z hodnot průměr. U výsledků pak můžeš zhodnotit správnost, přesnost a spolehlivost.
Správnost výsledků je závislá na tom, jak se tvé hodnoty shodují se skutečným obsahem stanovované složky. Přesnost výsledků můžeš porovnat podle toho, jak moc se od sebe jednotlivé hodnoty liší. Pokud se hodnoty jednotlivých stanovení liší minimálně, tvá přesnost byla velice dobrá. Dej si však pozor, přesnost nezaručuje správnost! Pokud však jsou tvé výsledky správné a přesné, jedná se o spolehlivost.
Při stanovení tedy vznikají chyby, od nichž se pak odvíjejí i výsledky. Chyby můžeš rozdělit do tří skupin, a to na chyby systematické, chyby náhodné a chyby hrubé. Systematická chyba je dána přesností metody nebo měřícího přístroje. Pokud zjistíš, že přístroj měří se stále stejnou odchylkou, můžeš chybu předvídat a počítat s ní při řešení výsledků analýzy. Náhodnou chybu předvídat nemůžeš, jelikož vzniká náhodně vlivem teploty, změnou tlaku nebo otřesy měřícího přístroje. Při statistickém zpracování výsledků ji můžeš odhalit a případně vyloučit. Hrubá chyba pak vzniká nepozorností chemika při analýze, poruchou přístroje nebo nevhodně zvolenou metodou měření. Pokud uděláš hrubou chybu, je třeba měření opakovat.