Pár příkladů stanovení
Stanovení síranů
V tomto stanovení využiješ jednu z důkazových reakcí pro síranový anion, a to srážení roztokem barnatých solí. Srážení prováděj za horka v přítomnosti zředěné kyseliny chlorovodíkové. Pokud tyto podmínky nedodržíš, vznikne sraženina, která je špatně filtrovatelná. Vzniklý síran barnatý se suší při \( 700{ }^{\circ} \mathrm{C} \), přičemž nedochází k žádné chemické změně.
\( \mathrm{Ba}^{2+}+\mathrm{SO}_4^{2-}\longrightarrow{}{\mathrm{BaSO}}_4\downarrow\text{ } \)
Stanovení železa
Pokud máš ve vzorku železo v oxidačním stavu +II, je nutné jej nejprve oxidovat koncentrovaným roztokem kyseliny dusičné (viz důkazové reakce aniontů na str. 138). Tímto způsobem zajistíš železu oxidační stav +III. Podobně jako železo Ize touto metodou stanovit také hliník nebo chrom. Pro všechny však platí, že musí být v oxidačním stavu +III.
\( 3 \mathrm{Fe}^{2+}+\mathrm{NO}_{3}^{-}+4 \mathrm{H}^{+} \longrightarrow 3 \mathrm{Fe}^{3+}+\mathrm{NO}+2 \mathrm{H}_{2} \mathrm{O} \)
Železité kationty se pak za horka sráží roztokem amoniaku, který obsahuje malé množství chloridu amonného. V chemické rovnici se však amoniak neuvádí, jelikož železitý kation vytváří molekulu s hydroxidovými anionty.
\( \mathrm{Fe}^{3+}+3\mathrm{OH}^{-}\longrightarrow{}\mathrm{Fe}{}(\mathrm{OH})_3\downarrow \)
Vzniklá sraženina hydroxidu železitého bohužel není sloučenina s přesně definovaným chemickým složením, a tak ji nelze pouze vysušit a vážit, ale je nutné ji žíhat a převést tak na vážitelnou formu oxidu železitého, při teplotě \( 900^{\circ} \mathrm{C} \).
\( 2 \mathrm{Fe}(\mathrm{OH})_{3} \xrightarrow{900^{\circ} \mathrm{C}} \mathrm{Fe}_{2} \mathrm{O}_{3}+3 \mathrm{H}_{2} \mathrm{O} \)
Vzniklý produkt po žíhání pak můžeš zvážit a vypočítat obsah železa ve vzorku. Jak na to ti vysvětlím na následujícím příkladu.