Kyslíkaté kyseliny
Platí tady jednoduché empirické pravidlo, kdy kyselina je tím silnější, čím víc má atomů kyslíku oproti atomům vodíku. Toto se ti pokusím demonstrovat pomocí struktur kyslíkatých kyselin chloru, tedy kyseliny chlorné \mathrm{HClO}, chlorité \mathrm{HClO}_{2}, chlorečné \mathrm{HClO}_{3} a chloristé \mathrm{HClO}_{4}.
Kyslík je obecně elektronegativnější prvek než chlor, z čehož vyplývá, že elektrony ve vazbě O-Cl budou posunuty směrem ke kyslíku. Takto vzniká kladný náboj na chloru, který se on sám snaží vyrovnat tím, že k sobě posouvá elektrony z vazby \mathrm{O}-\mathrm{H}, která se oslabí a je možné takto odštěpit vodík. S rostoucím počtem atomů kyslíku roste i kladný náboj na chloru, tedy i posun elektronů ve vazbě O-H, čímž se zvětšuje tendence odštěpit proton.