K čemu je mi znát polaritu molekul?
Hlavním důvodem, proč se zabývat polaritou molekul, je rozpouštění látek. To, jestli bude látka rozpustná v rozpouštědle, záleží na několika faktorech. Obecně ale platí, že polární látky jsou rozpustné v polárních rozpouštědlech a nepolární látky v nepolárních rozpouštědlech.
Tady je několik častých polárních a nepolárních rozpouštědel, včetně jejich struktury a dipólového momentu:
Jak už jsem zmínil, rozpouštění látek není jen něco, co dělají chemici v laboratoři. Zde je několik příkladů toho, kde Ize využít znalost rozpustnosti látek v praxi:
Čištění skvrn
Jistě víš, že mastnou pánev vodou neumyješ, čáry po lihových fixách se špatně drhnou a skvrny po malířských barvách nejdou vyprat. To proto, že se, chemicky řečeno, snažíš rozpustit málo polární látky v silně polárním rozpouštědle. Čáry po fixách jdou ale snadno smýt lihem a skvrny po barvách zase toluenem. Pro umývání mastnot se běžně používají látky zvané detergenty. To jsou větší molekuly, které mají polární i nepolární část, a umožňují tak „propojit” vodu s mastnou skvrnou.
Louhování přírodních látek
Louhování čaje není nic jiného než rozpouštění vonných, chuťových a dalších (tein, chinin...) látek ve vodě. Protože většina látek má tendenci migrovat tam, kde jich je málo, budou i látky z čajového lístku „utíkat” do horké vody (větší teplota tento proces urychluje). Stejné je to s léčivými bylinami. Například třezalka tečkovaná obsahuje látky, které zklidňují nervový systém a pomáhají proti stavům úzkosti. Tyto látky jsou lépe rozpustné v ethanolu než ve vodě. Pokud je ale budeš chtít vypít, je lepší udělat kompromis a použít směs vody a ethanolu (například rum).
Pokud tě zajímají léčivé byliny, více o nich najdeš na další stránce.
Výroba potravin, léčiv a kosmetiky
Při výrobě některých potravin nebo vaření (hlavně v molekulární kuchyni) může být potřeba rozpustit ve vodě látky, které se s ní nemísí (např. oleje). Ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu naopak může být nutné přimíchat polární léčivé látky do krémů a mastí. K tomu se používají takzvané emulgátory, které, podobně jako detergenty, umožňují propojit polární a nepolární látky.
Často, ne však bezvýhradně, platí, že organické látky se špatně rozpouští v anorganických rozpouštědlech a naopak. To proto, že spousta organických látek se skládá pouze z nepolárních uhlovodíků, zatímco anorganické látky jsou často polární díky tomu, že se skládají z prvků, které se výrazně liší svou elektronegativitou.