Emulze, suspenze, aerosoly... Čert aby se v tom vyznal!
Když někdo o něčem řekne, že je to „směs vody a vzduchu“, může to být trochu zavádějící. Má na mysli vodu, ve které jsou bublinky vzduchu? Nebo jsou to kapičky vody, které padají vzduchem z mraku na zem? Může jít také o vodní páru v atmosféře nebo kapsu vzduchu v ledu.
Aby bylo každému jasné, o čem je řeč, zavedly se pro různé typy koloidních a heterogenních směsí různé názvy. Jako je v roztoku jedna látka rozpouštěna a druhá je rozpouštědlo (tvořící většinu směsi), tak i tady je potřeba rozlišovat látku rozptýlenou a látku rozptylující (tvoří většinu směsi). Šipka v následujícím schématu vždy ukazuje na prostředí (látku rozptylující):
Suspenze je směs pevné látky rozptýlené v kapalině, tedy například polévka s nudličkami, jogurt s kousky ovoce nebo kalná odpadní voda s kousky nečistot.
Emulze je směs dvou zamíchaných kapalin, které se normálně nemísí (polární a nepolární). Příkladem emulze je majonéza, což je směs zředěné polární kyseliny octové a nepolárního oleje. K tomu, aby se mohly mísit, je potřeba tzv. emulgátor, což je látka s polární a nepolární částí. Bez něj jsou to prostě jen dvě kapaliny v jedné nádobě, které plavou jedna na druhé.
Aerosol je kapalina nebo pevná látka rozptýlená v plynu. Typickým aerosolem je například slzný plyn, což je roztok kapsaicinu (pálivá látka v chilli papričkách) rozptylovaný do vzduchu. Dalším příkladem je deodorant nebo parfém. Někdy se u aerosolů setkáš také s pojmy mlha (kapalina v plynu), dým (pevná látka v plynu) nebo kouř (kapalina i pevná látka v plynu).
Pěna je, což tě asi nepřekvapí, plyn rozptýlený v kapalné látce. Pro příklady netřeba chodit daleko - pěny najdeš v hasicích přístrojích, pod vodopády, v krémech na holení, je to také šlehačka nebo pivní pěna.
Gel je plyn nebo kapalina rozptýlená v pevné látce. Takže třeba želatina nebo různá lepidla.
Slitina je speciální případ - nejde o koloid ani o heterogenní směs. Je to „roztok“ dvou kovů, které jsou pevné a promísené na atomární úrovni.