Základní suroviny organické chemie
Při teplotách okolo 300^{\circ} \mathrm{C} se odděluje petrolejová frakce. Produkty z ní vyráběné se používají ke svícení do petrolejových lamp a také se upravují na pohonné látky do proudových leteckých motorů. Dále se dají produkty petrolejové frakce v procesu zvaném krakování převést na benzínovou frakci. Podstatou krakování je, že se katalyticky rozštěpí dlouhé uhlovodíkové řetězce na řetězce kratší. Často vnikají i vedlejší produkty, které se využívají v jiných procesech (například. ethen).
Ještě vyšší teploty poskytnou frakci plynových olejů, ze kterých se vyrábí motorová nafta a různé topné/mazací oleje. Tady je to trochu matoucí. Dříve se totiž ropa označovala jako nafta. Nyní je to pouze jedna její frakce.
Destilační zbytek se nazývá mazut. Destilací za sníženého tlaku z něj Ize získat další oleje a úplný zbytek asfalt, který se používá třeba na stavbu silnic.
Zpracování ropy je ve skutečnosti mnohem složitější proces. Uvedený popis je pouze orientační. Jistě bys našel v různých zdrojích jiné rozdělení frakcí jak podle teplot, tak podle počtu uhlíků. Je to tím, že každá rafinérie je konstrukčně řešena trochu jinak a každý stát má na dané frakce jiné požadavky. Proto je zbytečné učit se ty hodnoty přesně. Plně ti postačí princip a názvy jednotlivých frakcí.
Uhlí
Uhlí je černá nebo hnědá hornina, která vznikla při rozkladu dřeva bez přístupu kyslíku. Dělení uhlí už určitě znáš, podle kvality a stáři se dělí na černé a hnědé. Černé uhlí (75-90\% uhlíku) je kvalitnější a začalo vznikat v prvohorách či druhohorách, zatímco hnědé uhlí je méně kvalitní a pochází z třetihor.
Dále se můžeš setkat s názvem lignit. Tento druh uhlí obsahuje pouze 60 \% uhlíku, tím pádem je nejméně kvalitní. Naopak jako nejkvalitnější uhlí se označuje antracit, který obsahuje minimálně 90 \% procent uhlíku a produkuje také nejméně emisí při spalování.