Dělení reakcí podle způsobu štěpení kovalentních vazeb
Velmi důležité je dělení podle způsobu štěpení kovalentních vazeb. Existuje štěpení homolytické a heterolytické.
Homolytickému štěpení se jinak říká symetrické. To proto, že dochází ke vzniku dvou radikálů - částic s nepárovým elektronem. Nepárový elektron se obvykle značí tečkou. Toto štěpení probíhá často u vazeb prvků se stejnou nebo podobnou elektronegativitou (např. C-C, C-H) a za přítomnosti UV záření, vysokých teplot nebo některých látek, které radikály pomáhají vytvářet.
K heterolytickému neboli asymetrickému štěpení dochází, pokud je rozdíl elektronegativit u prvků velký. Vzniká pak kationt a aniont.
Typy činidel
Molekule, která podstupuje reakci a často bývá větší, se říká substrát. Menší molekula/částice se označuje jako činidlo. Výsledná molekula, kterou reakcí získáš, se pak nazývá produkt. Nejčastěji se pro přesnější popis reakce uvádí nejen její mechanismus, ale i konkrétní typ činidla.
Rozlišujeme činidla radikálová, která mají nepárový elektron, činidla elektrofilní, která mají kladný náboj a hledají záporný, a činidla nukleofilní, která jsou bud záporná, nebo obsahují volný elektronový pár a vyhledávají kladný náboj.
Příkladem elektrofilního činidla jsou \mathrm{H}^{+}nebo \mathrm{Br}^{+}. Příkladem nukleofilního činidla jsou \mathrm{OH}^{-}nebo \mathrm{Cl}^{-}, ale i \mathrm{H}_{2} \mathrm{O} a \mathrm{NH}_{3}.