Aromaticita je zajímavý jev, který se nejčastěji vysvětluje na benzenu. Kdyby bylo potřeba namalovat jeho vzorec, kreslíš šestičlenný cyklus, ve kterém jsou střídavě umístěné jednoduché a dvojné vazby. Obecně se takovému uspořádání říká konjugovaný systém dvojných vazeb. Ve skutečnosti ale elektrony tvořící \pi-vazby v molekule benzenu nevydrží na místě a začnou přeskakovat (rezonovat) a delokalizují se. To má za následek, že se setře rozdíl mezi jednoduchými a dvojnými vazbami, a vzniká rovinné aromatické (benzenové) jádro.

Delokalizace \pi-elektronů stabilizuje molekulu. Zjednodušeně si to můžeš představit tak, že když by nějaká molekula chtěla zaútočit na některou z dvojných vazeb, ta má smůlu, protože ji ta vazba přeskočí jinam. Aromaticity sloučeniny Ize docílit i jinak, je to poněkud složitější jev, ale pochopení benzenového jádra ti prozatím bude stačit.