Jak dlouho se ten atom ještě bude rozpadat?
U jediného atomu nikdy není možné říct, kdy přesně se rozpadne. To proto, že nepodléhá zákonům klasické fyziky, ale zákonům tzv. kvantové fyziky, kde se hodně procesů odehrává trochu podivně (níže ti to předvedu na příkladu Schrödingerovy kočky). U velké spousty atomů ale není velký problém spočítat, kdy se rozpadnou. Pomůže ti k tomu tzv. rozpadový zákon:
Ten ti v podstatě říká to, že počet jader radioaktivních atomů ubývá exponenciálně. Rozpadová konstanta je číslo, které ti říká, jak rychle se radioaktivní látka rozpadá, a pro každou látku je jiná. Například u radonu je tato konstanta 1,36 \cdot 10^{-11} \mathrm{~s}^{-1}.
V tvém případě bude ale praktičtější počítat s tzv. poločasem rozpadu. Ten ti říká, za jakou dobu z jakéhokoliv počtu radioaktivních jader zůstane polovina. Lze ho spočítat z rozpadové konstanty takto:
Například isotop uranu { }^{238} \mathrm{U} má poločas rozpadu 4 a půl miliardy let, \mathrm{u}^{226} \mathrm{Ra} je to 1600 let a u { }^{220} \mathrm{Rn} je to 55 sekund.
Další odstavec je/není o Schrödingerově kočce
Proč fyzici a chemici počítají s nějakým poločasem a ne „celočasem” rozpadu? Proč není možné říct, za jak dlouho se rozpadne jedno radioaktivní jádro? To proto, že v kvantové fyzice (to je odvětví fyziky, které se zabývá vším, co je veliké jako atom nebo menší) se většina zákonů řídí pravděpodobností. Ve chvíli, kdy uběhne poločas rozpadu, je stejně pravděpodobné, že se radioaktivní atom rozpadne, jako že se nerozpadne. Toto demonstruje slavný myšlenkový experiment se Schrödingerovou kočkou:
V neprůhledné bedně se nachází jeden atom radioaktivní látky, detektor záření, zesilovač elektrického signálu, kladívko, ampulka s kyanidem a samož̌ejmě kočka. Pokud se radioaktivní atom rozpadne, detektor zachytí záření a spustí mechanismus, který rozbije ampulku s jedovatým kyanidem, a kočku zabije. Přesně ve chvíli, kdy uplyne poločas rozpadu, je dokonale stejně pravděpodobné, že se atom rozpadne, jako že se nerozpadne. Pokud v tu chvíli otevřeš krabici, kočka může být živá, nebo mrtvá, ale ne obojí zároveň. Předem však neexistuje žádný způsob, jak to předpovědět, a pokud se nepodíváš, existuje vlastně kočka v obou stavech zároveň.
V kvantové fyzice tedy odpověď na otázku, jestli udělá padající strom zvuk, pokud není nikdo, kdo by ho slyšel, zní: „Obojí je stejně pravděpodobné”.