Kde se radioaktivita bere?
Zjednodušeně můžeš říct, že radioaktivní jsou ty atomy, které mají v jádře špatný poměr protonů a neutronů. Pokud je poměr počtu protonů a neutronů asi \( 1: 1 \) až \( 1: 1,5 \), je atom stabilní. Pokud je ale neutronů výrazně více nebo méně než protonů, začne se atomové jádro rozpadat. Proto jsou všechny prvky, které jsou těžší než bismut, radioaktivní a rozpadají se na lehčí prvky. Radioaktivní ale mohou být i některé isotopy lehčích prvků (např. \( { }^{13} \mathrm{C},{ }^{15} \mathrm{~N} \) nebo \( { }^{19} \mathrm{~F} \)). Nejjednodušším příkladem jsou isotopy vodíku:
Jak vidíš, zatímco vodíkový isotop deuterium má poměr protonů a neutronů \( 1: 1 \), isotop tritium má poměr protonů a neutronů \( 1: 2 \), a je radioaktivní.
Nezapomínej, že toto pravidlo je jen empirické (tzn. že ho někdo odvodil z pozorování) a slouží pouze k odhadu. Neznamená to, že každý atom, který ho porušuje, bude automaticky radioaktivní. Pro přesnější odhad slouží tzv. řeka stability atomů, kterou najdeš na další stránce.