Kompozice literárního díla
Kompozice lyrického díla
Tyto kompoziční postupy můžeš najít ale i v dílech epických. Zásadní roli sehrává v lyrickém díle:
(1) kontrast
- kdy jsou vedle sebe postavena slova nebo jevy opačného významu

(2) paralelismus
- kdy dva nebo více po sobě následující verše mají podobnou stavbu
Příklad paralelismu – Lidová píseň: Vymiňování
Ej, kdybych já měl takovú děvečku,
co by mi chtěla povlaky ušíti,
a to sice v zimě kvítí.
Kdybych ti měla povlaky ušíti,
a sice v zimě z růžového kvítí,
ty bys mi musel postýlku udělať,
ale do dřeva neuťať.
(3) opakování
- kdy se opakují jednotlivé motivy (můžou být pozměněné) v různých částech díla
Příklad opakování v díle Vítězslava Nezvala: Na břehu Svratky
Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil,
na břehu řeky Svratky roste nízká tráva,
rád chodil jsem denně, koupal se a snil,
na břehu řeky Svratky kvete rozrazil
a voda je tu těžká, chladná, kalná, tmavá.
(...)
(4) gradace
- kdy se motivy v básni stupňují (mají vzestupný účinek)
Příklad gradace v díle Jana Nerudy
Koho bych miloval širém tom na světě!?
Srdce je vždycky ach srdcem jen dítěte –
do stáří, do skonu volá si po matce.
Přežil jsem matku svou, žiju jen památce,
přežil jsem lásku svou, zase se osvěžil –
Tebe bych, národe, Tebe bych nepřežil!
(5) pointování
- kdy autor dává nejdůležitější motiv na konec díla nebo některé jeho části (jinými slovy pointu díla se dozvíš až na jeho konci)