Příklady druhů vedlejších vět
Paní učitelka mi řekla, že jsem moc hodný a chytrý.
- Ptáš se: (Koho), co mi paní učitelka řekla? Odpovídáš: Že jsem moc hodný a chytrý.
- Ptáš se tedy pádovou otázkou, konkrétně 4. pádem, jedná se tedy o vedlejší větu předmětnou, která nahrazuje předmět v první větě hlavní.
Kdo se moc ptá, moc se dozví.
- Ptáš se: Kdo, co se moc dozví? Odpovídáš: Kdo se moc ptá.
- Ptáš se tedy 1. pádovou otázkou, takže se jedná o vedlejší větu podmětnou, ta nahrazuje podmět v druhé větě hlavní.
Tvářil se, jak kdyby snědl všechnu moudrost světa.
- Ptáš se: Jak se tvářil? Odpovídáš: Jak kdyby snědl všechnu moudrost světa.
- Otázka i spojovací výraz jak jsou typické pro vedlejší větu přísudkovou.
Mám ráda takové hodiny tělocviku, na kterých hrajeme míčové hry.
- Ptáš se: Jaké hodiny tělocviku má ráda? Odpovídáš: Na kterých se hrají míčové hry.
- Otázka i spojovací výraz jsou typické pro vedlejší větu přívlastkovou.
Pozoroval jsem naši kočku, jak si hraje s malými koťaty.
- Abys poznal vedlejší větu doplňkovou, podívej se, kde se nachází podstatné jméno a sloveso, na kterých je vedlejší věta závislá. Pokud obě tato slova jsou ve větě hlavní, jedná se vedlejší větu doplňkovou - ta totiž bývá závislá na podstatném jméně a na slovese.
- Pokud by však podstatné jméno bylo až ve vedlejší větě (Pozoroval jsem, jak si naše kočka hraje s malými koťaty.), byl by to jiný druh vedlejší věty, pravděpodobně vedlejší věta předmětná.
Tohle byla ukázka těch těžších vět, kterým bys měl věnovat více času, dále už to bude jednodušší, neboj. Vedlejší věty časové, místní, způsobové, měrové, příčinné, účelové, podmínkové a přípustkové jsou na rozeznání o dost jednodušší a s jistotou se můžeš řídit tabulkou z předchozí stránky.
Bohužel jsem přišel, až když končili.
- Ptáš se: Kdy dorazil? Ptáš se tedy na čas, proto se jedná o vedlejší větu časovou.
Kudy chodím, tudy pořád něco hledám.
- Ptáš se: Kde pořád něco hledá? Ptáš se tedy na místo, proto se jedná o vedlejší větu místní.
Udělej to tak, jak se ti to bude líbit.
- Ptáš se: Jak to má udělat? Jakým způsobem? Ptáš se na způsob provedení, jedná se tedy o vedlejší větu způsobovou.
Udělalo se mi špatně, že jsem si musela na chvíli lehnout.
- Ptáš se: Jak moc se jí udělalo špatně? Ptáš se tedy na míru nějaké skutečnosti, proto se jedná o vedlejší větu měrovou.
Nemohl jsem do školy, protože mě bolelo břicho.
- Ptáš se: Proč nemohl do školy? Ptáš se na příčinu něčeho, jedná se tedy o vedlejší větu příčinnou.
Neměl bys jíst tolik cukru, ať se ti pak nekazí zuby.
- Ptáš se: Kvůli čemu by neměl jíst tolik cukru? Ptáš se tedy na účel nějakého doporučení, dění apod., proto to je vedlejší věta účelová.
Když tam nepůjdeš ty, nepůjdu tam ani já.
- Ptáš se: Proč, za jaké podmínky tam nepůjde? Ptáš se tedy na podmínku, aby se něco stalo/nestalo, je to tedy vedlejší věta podmínková.
Přestože se snažím jíst dietně, stále jsem nezhubla.
- Zde těžko najdeš přesnou otázku, proto je lepší řídit se výrazem přestože, ten ti jasně ukazuje, že se jedná o vedlejší větu přípustkovou. Pokud v nějaké větě takový výraz nenajdeš a máš pocit, že by to mohla být vedlejší věta přípustková, zkus si tam některý z výrazů v tabulce (přestože, i když, i kdyby, třebaže) dosadit. Má pak věta stejný význam? I když se snažím jíst dietně, stále jsem nezhubla. Ano, má. Takže je to vedlejší věta přípustková.