Slovní zásoba

To jsou všechna slova v jazyce.
- Existuje i individuální slovní zásoba = slova, která používá nebo zná jeden konkrétní člověk.
Slovní zásoba se obohacuje (= zvětšuje/rozšiřuje) pomocí:
1. tvoření slov, např. Italský \leftarrow Ital
2. přejímání z cizích jazyků, např. slovo fotbal
3. přenášením významu, např. slovo koruna s minimálně 3 významy 1. „ozdoba hlavy panovníků“, 2. „horní větvená část stromu“, 3. „království“
4. spojováním do sousloví, např. přijímací zkouška

(a) Tvoření slov

Je to tvoření (a) nových slov (neologismů), (b) „nových“ slov díky slovům, které už v jazyce ((b) je mnohem častější).
Slova se v češtině tvoří nejčastěji 4 způsoby:
1. odvozováním – pomocí předpon (pra-les) nebo přípon (les-ík) nebo kombinací obojího (pra-les-ík)
2. skládáním – skládáš minimálně 2 slova (části slov k sobě), např. vodovod \leftarrow vést vodu
3. zkracováním – víceslovná nebo jednoslovná pojmenování zkracuješ, např. dr. \leftarrow doktor, ČR \leftarrow Česká republika
4. univerbizací – zkracují se víceslovná pojmenování v 1 slovo, např. náklaďák \leftarrow nákladní vůz

(b) Přejímání slov z cizích jazyků

Je to přebírání slov z cizích jazyků (v současnosti zejm. z angličtiny)
Těmto slovům se říká slova přejatá.
Většina přejatých slov se do češtiny přizpůsobuje (pravopisem i výslovností), některá ale ne (to jsou nesklonná slova, to znamená, že se neskloňují, např. tabu, (s) tabu, (dvě) tabu).

(c) Přenášení významů

Je to vznik nového významu u slova, které už v jazyce ale je (získává se tak další, nový význam).
K přenášení významu dochází díky:
1. metafoře (vnější/fyzické podobnosti), např. koruna (ozdoba na hlavě panovníků; to, co je nejvýš na hlavě) \rightarrow koruna stromu (= to, co je nejvýš na stromě; rozvětvená část stromu)
2. nebo metonymii (vnitřní/věcné souvislosti), např. koruna (ozdoba na hlavě panovníků; to, co souvisí s králi/panovníky) \rightarrow království (= země, které/kterým panovali králové)

(d) Spojování slov do sousloví

Sousloví vzniká spojením dvou a více slov vzniká sousloví.
Jedná se o ustálené slovní spojení, které má jeden určitý význam (samostatně mají tato slova jiný význam).
Sousloví mohou být: 1. nevětná (např. přijímací zkoušky), 2. větná (např. Má srdce v kalhotách).

Shrnutí