Shrnutí
VI. kapitola: Nauka o slovní zásobě a významech slov
III. podkapitola: Slovo, sousloví, odborné názvy a přejatá slova
Slovo je skupina hlásek (při mluvení) nebo skupina písmen (při psaní, kdy se slova oddělují mezerami).
Každé slovo patří k nějakému slovnímu druhu (např. slovo a je spojkou) a většina z nich je ve slovnících.
Slovo má význam:
mluvnický – říká, co je to za slovní druh a u ohebných slovních druhů jaké jsou jeho mluvnické kategorie (např. u podstatných jmen – rod, číslo, pád, u sloves – osobu, číslo, způsob, čas, slovesný rod a vid)
a věcný – říká, co slovo označuje (např. děda = starý muž), najdeš ho u definice slova ve slovnících češtiny
Sousloví (ustálené spojení) vzniká spojením dvou (více) slov a má konkrétní význam (např. pojem vyjmenovaná slova). Má tyto znaky:
jeho význam nelze poznat z jeho jednoho slova (např. slova ti nic neřekne o vyjmenovaných slovech)
když se nahradí 1 slovo ze sousloví jeho synonymem, význam se změní (např. sousloví základní škola –> podstatná/hlavní škola)
Odborné názvy (termíny) se používají v určitých oborech a mají konkrétní (jasný) význam
např. slovo planeta bude v astronomickém časopise odborným názvem, ale v románu nikoliv
Slova přejatá jsou slova, která byla do češtiny přejata z cizích jazyků
některá mají česká synonyma, např. historie = dějiny, shopping = nákup