Co když má kyselina více vodíků?
Existuje i několik kyselin, které jsou velmi nestabilní. Příkladem takové kyseliny je kyselina fosforečná. Její vzorec by logicky měl být \mathrm{HPO}_{3}. Ve skutečnosti se ale kyselina fosforečná označuje vzorcem \mathrm{H}_{3} \mathrm{PO}_{4}. Všimni si, že se tyto dva vzorce liší o dva vodíky a jeden kyslík - tedy o vodu \left(\mathrm{H}_{2} \mathrm{O}\right) . \mathrm{H}_{3} \mathrm{PO}_{4} je tzv. hydratovaná forma kyseliny fosforečné. Nyní se s tebou podívám na to, jak se takové kyseliny pojmenovávají:
Nejčastěji se setkáš s pojmenováváním za pomoci uvedení počtu vodíků v názvu. Dříve se tyto kyseliny pojmenovávaly pomocí předpon meta- a ortho-. Nevýhodou těchto předpon je, že si vzorce musíš pamatovat nazpaměť. Ovšem i s tímto pojmenováním se můžeš setkat, protože se pořád používá v jiných jazycích. Meta-kyselina je zcela dehydratovaná a ortho-kyselina je zcela hydratovaná. Zde máš pár nejčastějších meta- a ortho- kyselin.
