Název těchto sloučenin se skládá ze dvou částí. Nejdříve se píše slovo kyselina (často se zkracuje na „kys.” nebo „k.”) a potom název prvku s příslušnou koncovkou. Přípony zůstávají téměř stejné jako u binárních sloučenin, jen je musíš předělat do ženského rodu (místo „-ý” dáš „-á”).