Jak se tedy zapisuje neurčitý integrál?
Takto vypadá zápis pro výpočet primitivní funkce F(x). Takové to protáhnuté „S” se nazývá integrační znak a značí neurčitý integrál. Neurčitý integrál je množina všech primitivních funkcí k funkci f(x). Dále tam vidíš funkci f(x), což je předpis funkce, kterou budeš integrovat a nazývá se integrand.
Člen dx určuje či označuje proměnnou, podle které provádíš integraci, neboli podle které hledáš primitivní funkce. Pro funkci f(y) by to zase bylo \mathrm{d} y. Pokud by byl například integrál \int(x+y \cdot z) \mathrm{d} z, tak by se integrovalo podle proměnné z a ostatní písmena, tedy x a y, by byla brána jako konstanty (tj. nějaká určitá čísla).
Označení primitivní funkce F \mathrm{k} funkci f není náhoda. Primitivní funkce se vždy značí velkým písmenem. Pokud hledáš primitivní funkci k funkci g, bude se značit G, primitivní funkce k funkci k bude zase K.