Z koule na kulové části!
Samotnou kouli můžeš ještě rozdělit na několik částí, záleží na tom, jak ji rozřízneš. Existuje pět případů, které mohou nastat. Jde o kulovou úseč, výseč, vrchlík, vrstvu a kulový pás.
Kulová úseč je částí koule. Vznikla rozdělením koule sečnou rovinou, to je pojem, který částečně znáš z planimetrie, kdy se jednalo o vztah mezi přímkou a kružnicí, tj. sečna, tečna a tětiva. Ve stereometrii jde o rovinu a kouli. U kulové úseče můžeš spočítat jak povrch, tak i její objem.
Dalším případem je kulový vrchlík, který je v podstatě to samé jako kulová úseč, akorát nemá podstavu, a tím pádem ani „výplň”, proto nemůžeš spočítat jeho objem. Není to tedy část koule, ale jen kulové plochy. Spočítáš pouze jeho obsah. Na to také pozor, nejedná se o povrch, ale o obsah.
Kulová vrstva je vytvořena dvěma rovnoběžnými rovinami. U kulové vrstvy vypočítáš jak povrch, tak objem. U vrstvy si dej velký pozor na poloměry, protože je tu poloměr koule, pak poloměry jedné a druhé podstavy. Vždy si vše správně označ.
U kulové vrstvy se podobně jako u kulové úseče může počítat pouze povrch, pak se samotný obsah nazývá kulový pás. Je to plocha, která je po obvodu koule. Ve vzorečku řešíš pouze poloměr koule, na které je kulový pás.
Posledním případem je kulová výseč. Kulová výseč je vlastně sjednocení všech úseček, které spojuji body vrchlíku se středem koule. Ve vzorečku máš výšku, ale to není délka poloměru, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale vzdálenost mezi středem kulové úseče a jejím okrajem, výška je kolmá na podstavu kulové úseče. Pak pozor na poloměry, jednak poloměr koule a pak poloměr podstavy kulové úseče.
