Z rohu krychle k protější hraně
Představ si, že máš krychli ABCDEFGH. Úkolem je najít vzdálenost bodu E od úsečky A B. Máš možnost změřit délky dvou úseček A E a B E. Úsečka A E je na úsečku A B kolmá. V názvu podkapitoly se ale slibovalo, že se bude počítat vzdálenost od přímky, a ne úsečky. To je pravda, ale každá úsečka na nějaké přímce leží, a vlastně ji tak reprezentuje.
Jakákoliv jiná vzdálenost než kolmá je úsečce \mathrm{AB} tedy nutně delší. V praxi půjde hlavně o to, zjistit, zda je daná úsečka k úsečce kolmá. Tímto způsobem můžeš použít kolmost přímek a rovin, která se probrala v minulých podkapitolách. Vždy budeš mít za úkol najít rovinu, kde daná přímka i bod leží. Obecně tedy platí, že vzdálenost bodu od přímky získáš tak, že daným bodem vedeš k úsečce kolmici a změříš vzdálenost mezi bodem a průsečíkem obou úseček.
Délka úsečky AX je potom vzdálenost mezi bodem A a přímkou p.