Úvod
Co je tu nového?
Zatímco v předchozích podkapitolách se probíralo určování odchylek, v této podkapitole se dozvíš více o tom, jak určit vzájemné vzdálenosti bodu a přímky od roviny. Zužitkuješ tu to, co umíš z planimetrie a z polohových vlastností objektů.
Kde toto najde uplatnění?
Úplně typickými příklady jsou problémy typu, jak vysoká má být rozhledna, aby z ní bylo vidět za sousední hřeben. Při představě meteoroidu letícího kolem Země zhruba po přímce si můžeš klást otázku, kde ji bude nejblíže. Na dané otázky ti může právě odpovědět výpočet vzdálenosti mezi bodem a rovinou, eventuálně mezi přímkou a rovinou.
S čím to souvisí?
Tato látka má poměrně blízko ke kolmicím v rovině. Vzdálenosti mezi přímkou a rovinou, případně mezi bodem a rovinou jsou totiž vždy brány jako vzdálenosti kolmé. Tím, že budeš hledat vždy nejbližší vzdálenost mezi dvěma množinami bodů, budeš poznatky z této podkapitoly potřebovat třeba v diferenciálním počtu, ale o tom až později.