Orientovaný úhel
Při používání úhlů je potřeba znát jeho orientaci, aby se mohlo jednoznačně určit, o který úhel se jedná. Na prvním obrázku není zřejmé, jestli se myslí úhel směřující od bodu A k bodu B, či naopak. Vznikl proto pojem orientovaný úhel.
Orientovaný úhel má jedno rameno počáteční a druhé rameno koncové. Tato ramena si můžeš představit jako hodinové ručičky, které se otáčejí okolo středu (vrcholu úhlu). Orientovaný úhel se značí „stříškou“ nad úhlem, např. \widehat{X Y Z}, kde počáteční rameno je polopřímka YX, koncové rameno je polopřímka YZ a vrcholem úhlu je bod Y.
Na tomto obrázku je počátečním ramenem polopřímka SA. Jelikož chceme jít proti směru hodinových ručiček (modrá šipka), říká se tomu kladný smysl (nebo také směr) otáčení. Orientovaný úhel by se tak značil \widehat{A S B}.
Na obrázku výše je počátečním ramenem polopřímka SB. Jelikož chceme jít po směru hodinových ručiček (červená šipka), říká se tomu záporný smysl (směr) otáčení (před velikostí úhlu bude znaménko minus). Orientovaný úhel by se tak značil \widehat{\mathrm{BSA}}.