Oprav chyby v názvech (všechny vzorce a ostatní údaje jsou zapsány správně).

Modrá chemie

Hexakyanatoželeznatan draselný, známý také jako žlutá krevní sůl, má vzorec \( \mathrm{K}_{4}\left[\mathrm{Fe}(\mathrm{CN})_{6}\right] \). V analytické chemii se používá na důkaz železitých iontů, se kterými reaguje za vzniku \( \mathrm{Fe}_{4}\left[\mathrm{Fe}(\mathrm{CN})_{6}\right]_{3} \), tedy pentakyanidoželeznatanu železitého, kterému se jinak říká berlínská modř.

Pokud ke hexakyanidoželeznatanu sodnému \( \mathrm{K}_{3}\left[\mathrm{Fe}(\mathrm{CN})_{6}\right] \), neboli červené krevní soli, přidáš železnaté ionty, vznikne Turnbullova modř (hexakyanidoželezitan železnatý \( \left.\mathrm{Fe}_{3}\left[\mathrm{Fe}(\mathrm{CN})_{6}\right]_{2}\right) \).

Další modrou koordinační sloučeninou je Schweizerovo činidlo, bishydroxid tetraaquaměďnatý \( \left[\mathrm{Cu}\left(\mathrm{NH}_{3}\right)_{4}\right](\mathrm{OH})_{2} \). Dobře se v něm rozpouští celulóza (stavební látka v buňkách rostlin), proto se uplatňuje při výrobě hedvábí.

Známá koordinační sloučenina mědi je také modrá skalice, která obsahuje koordinační vazbu, přestože se to mnohdy v názvosloví zanedbává. Její správný vzorec je \( \left[\mathrm{Cu}\left(\mathrm{H}_{2} \mathrm{O}\right)_{4}\right] \mathrm{SO}_{4} \cdot \mathrm{H}_{2} \mathrm{O} \) a název hydrát síranu tetraaquaměďného.

Reakcí modré skalice s amoniakem vzniká síran tetraamminměďnatý, který má tmavě modrou barvu. Jestliže se ponechá na vzduchu, uvolňuje se \( \mathrm{z}\left[\mathrm{Cu}\left(\mathrm{NH}_{3}\right)_{4}\right] \mathrm{SO}_{4} \) amoniak a vzniká zase modrá skalice.