Heterogenní směsi
Když někdo o něčem řekne, že je to „směs vody a vzduchu”, může to být trochu zavádějící. Má na mysli vodu, ve které jsou bublinky vzduchu, nebo jsou to kapičky vody, které padají vzduchem z mraku na zem? Může jít také o vodní páru v atmosféře nebo kapsu vzduchu v ledu. Aby bylo každému jasné, o čem je řeč, zavedly se pro různé typy směsí různé názvy.
Podobně, jako je v roztoku jedna látka rozpouštěna a druhá je rozpouštědlo, i tady je potřeba rozlišovat látku rozptýlenou a látku rozptylující, která tvoří většinu směsi. Šipka ve schématu vždy ukazuje na látku rozptylující:
Suspenze je směs pevné látky rozptýlené v kapalině, tedy například polévka s nudličkami nebo kalná odpadní voda s kousky nečistot.
Emulze je směs dvou kapalin, které se normálně nemísí (polární a nepolární). Příkladem je majonéza, což je směs zředěné polární kyseliny octové a nepolárního oleje. K tomu, aby se mohly mísit, je potřeba tzv. emulgátor, což je látka s polární a nepolární částí. Bez něj jsou to prostě jen dvě kapaliny v jedné nádobě, které plavou jedna na druhé.
Aerosol je kapalina nebo pevná látka rozptýlená v plynu. Typickým aerosolem je například slzný plyn, což je roztok kapsaicinu (pálivá látka v chilli papričkách) rozptylovaný do vzduchu. Někdy se u aerosolů setkáš také s pojmy mlha (kapalina v plynu), dým (pevná látka v plynu) nebo kouř (kapalina i pevná látka v plynu).
Pěna je - což tě asi nepřekvapí - plyn rozptýlený v kapalné nebo pevné látce. Příkladem je třeba krém na holení, šlehačka nebo polystyren.
Gel je dost zvláštní případ koloidní směsi. Základ tvoří pórovitá struktura z pevné látky, něco jako mikroskopická molitanová houba. Do mezer mezi vlákénky je nasáklá nějaká kapalina nebo plyn, což v případě kapaliny dodává gelu měkkost a v případě plynu neobyčejnou lehkost. Není přesně definováno, kde končí kategorie gel a kde začíná pěna, takže některé látky by šlo zařadit do obou kategorií současně. Příkladem gelu je třeba lepicí tyčinka nebo želatina.