(2) Slovní druhy podle jejich funkce ve větách
K čemu jsou slovní druhy, které NEJSOU větnými členy?
7. Předložky
Používáš je pro vyjádření okolností (podobně jako příslovce), ale vždy ve spojení s podstatným jménem (nebo zájmenem).
Role: Nejsou samostatným větným členem, ale jeho součástí.
Příklad: Ve větě „Odlétám z Anglie,“ je celé spojení „z Anglie“ příslovečným určením místa. Samotné „z“ není nic.
Spojky
Používáš je ke spojování větných členů nebo celých vět. Vyjadřují vztah mezi nimi (např. důvod, odpor, podmínku).
Příklad: „Měla lásku, a dokonce i peníze.“ (spojení členů)
Příklad: „Protože nám uletělo letadlo, zůstali jsme v Česku.“ (vztah příčiny)
Částice
Uvozují věty a vyjadřují postoj mluvčího (přání, rozkaz, jistotu) nebo zdůrazňují určité slovo.
Příklad (postoj): „Ať už jsou Vánoce!“
Příklad (zdůraznění): „Byl to jen omyl.“
Příklad (odpověď): „Přijdeš? Ano / Ne.“
POZOR NA CHYTÁKY (homonyma): Stejná slova mohou být podle kontextu různými slovními druhy.
Spojka vs. Částice: „Nemluvím, ale poslouchám.“ (spojka) x „To je ale smůla!“ (částice)
Příslovce vs. Částice: „Udělej to tak.“ (příslovce způsobu) x „Tak se mějte!“ (částice)
Citoslovce
Vyjadřují pocity, nálady nebo zvuky. Stojí ve větě samostatně (často se oddělují čárkou) a nespojují se s jinými slovy.
Příklad (emoce/zvuk): „Ach, to je krása.“, „Kráva dělá bú.“
Příklad (pozdrav): „Ahoj!“
Důležitý chyták: Citoslovce ve funkci přísudku
Občas se objevují věty, kde citoslovce (nejčastěji ta, která napodobují zvuky) úplně nahrazují sloveso. V takovém případě toto citoslovce ve větě plní funkci přísudku.
Příklady:
„Žába žbluňk do vody.“ (Slovo žbluňk nahrazuje sloveso skočila).
„Dítě bác na zem.“ (Slovo bác nahrazuje sloveso spadlo).