Vzpomeň si, co všechno máš ve větě oddělovat čárkami:

samostatný větný člen, což je výraz, který se chová jako podmět (např. Veronika, ta mě vždy štvala.), předmět (Mobil, ten nepotřebuju.) nebo jako příslovečné určení (např. Máme to tam rádi, u Jadranu.),
vsuvku, což je nějaká doplňující informace (např. Moji kamarádi, Pavel a Kamila, už jsou ale doma.),
výpustku, což je vypuštění např. předmětu (Chceš se dívat na televizi, nebo nechceš? (nebo se nechce dívat na televizi)), přísudku (Sestra má ráda čokoládu, bratr brambůrky. (bratr má rád brambůrky),
oslovení, což je jméno v 5. pádě (např. Kamile! Zuzano!, pane Nováku!),
nebo citoslovce, zejm. citové (kdy vyjadřuješ nějaké emoce, pocity apod., např. Ach, to je ale fronta!) a kontaktová (používáš při kontaktu s lidmi a zvířaty, např. Čau, co tu děláš?).

Správnost vět