Rtuť
Rtuť je stříbrolesklý a za standardních podmínek kapalný kov. V kapalném stavu ti nic neudělá, ale její páry jsou jedovaté. Chemicky je relativně stálá, z kyselin reaguje pouze s kyselinou dusičnou. Vyskytuje se v oxidačním stavu + I a +II. V přírodě se vyskytuje jako minerál cinabarit (rumělka) \mathrm{HgS}, ze kterého se získává jeho pražením.
\mathrm{HgS}+\mathrm{O}_2\longrightarrow{}\mathrm{Hg}{}+\mathrm{SO}_2
Díky své vysoké hustotě a tepelné roztažnosti se používá v teploměrech a tlakoměrech. Kvůli nebezpečí jejich par je už najdeš jen v laboratoři jen výjimečně. V analytické chemii se rtuťová kapková elektroda používá při polarografii. Polarografie je analytická metoda, za jejíž vynález byl Jaroslav Heyrovský, jako jeden ze dvou Čechů, oceněn Nobelovou cenou.
S dalšími kovy tvoří slitiny rtuti - amalgámy. Při elektrolýze taveniny chloridu sodného \mathrm{NaCl} se rtuť používá jako katoda a se sodnými ionty tvoří sodíkový amalgám. Dalšími známými amalgámy jsou amalgámy stříbra, mědi a zinku, které se používají pro výrobu zubních plomb, a amalgám zlata, ze kterého se zlato získává.
Chlorid rtuťný \mathrm{Hg}_{2} \mathrm{Cl}_{2} se používá jako projímadlo a dá se najít i v některých elektrodách. Také je dobré si nesplést naprosto bezpečný chlorid rtuťný \mathrm{Hg}_{2} \mathrm{Cl}_{2} s prudce jedovatým chloridem rtuťnatým \mathrm{HgCl}_{2}.
