Zinek
Zinek je měkký, lehce tavitelný kov. Ze skupiny je nejvíce reaktivní, na vzduchu se pokrývá vrstvičkou oxidu zinečnatého \mathrm{ZnO}. Je amfoterní - ochotně reaguje s kyselinami a se zásadami za vývoje vodíku.
\begin{aligned}\mathrm{Zn}+2\mathrm{HCl} & \longrightarrow{}{\mathrm{ZnCl}}_2+\mathrm{H}_2\\ \mathrm{Zn}+2\mathrm{NaOH}+2\mathrm{H}_2\mathrm{O} & \longrightarrow{}\mathrm{Na}{}_2\left[\mathrm{Zn}(\mathrm{OH})_4\right]+\mathrm{H}_2\end{aligned}
Zinek je mikrobiogenní prvek a je nezbytný pro správný vývoj jedince. Je součástí mnoha enzymů, podporuje syntézu hormonů a správnou činnost imunitního sytému. I přesto jsou jeho sloučeniny lehce jedovaté. Ale nemusíš se bát, doporučená denní dávka je 15 mg zinku a k poškození močové trubice a vstřebávání mědi dochází až při dlouhodobém překračování dávky 100 \mathrm{mg} za den. V přírodě se vyskytuje jako minerál sfalerit \mathrm{ZnS}, wurtzit \mathrm{ZnS} nebo smithsonit \mathrm{ZnCO}_{3}. Vyrábí se pražením sulfidu zinečnatého a následnou redukcí uhlíkem.
\begin{aligned}2\mathrm{ZnS}+3\mathrm{O}_2 & \longrightarrow2\mathrm{ZnO}+2\mathrm{SO}_2\\ \mathrm{ZnO}+\mathrm{C} & \longrightarrow{}\mathrm{Zn}{}+\mathrm{C}\end{aligned}
Zinek se používá jako redukční činidlo. Tvoří anodu a zároveň plášť suchých článků a galvanické pozinkování chrání železné předměty před korozí, protože se na jeho povrchu tvoří vrstvička oxidu, která brání další korozi. Používá se k výrobě plechů a legují se jím hliníkové slitiny. Bílá skalice \mathrm{ZnSO}_{4} \cdot 7 \mathrm{H}_{2} \mathrm{O} se používá k impregnaci dřeva a jako lék proti průjmu. Oxid zinečnatý \mathrm{ZnO} se používá jako bílé barvivo. Velmi kvalitním pigmentem je lithopon, což je směs síranu barnatého \mathrm{BaSO}_{4} a sulfidu zinečnatého \mathrm{ZnS}. Chlorečnan zinečnatý \mathrm{Zn}\left(\mathrm{ClO}_{3}\right)_{2} můžeš najít jako oxidační činidlo v pyrotechnice a selenid zinečnatý (\mathrm{ZnSe}) tvoří modré diody.