Jak postupovat u složitějšího příkladu
Přináším ti tu ještě pár příkladů jako ukázku toho, jak se pracuje s různými typy vzorců. V českém názvosloví máme i několik sloučenin, u kterých nefungují pravidla pro vytvoření názvu a vzorce. Název kationtu je psán ve 2. pádě a pokud se nějaký z iontů vyskytuje víckrát, tak je jeho počet uveden číselnou předponou.
Příklad 1
Pojmenuj tyto sloučeniny: \( N_2O_5,~CaO \).
Doplníš si k iontům jejich oxidační čísla pomocí křížového pravidla (pozor Ca má vždy +II) a vytvoříš název.
\( \textrm {N}_{2}\textrm{O}_{5}^\textrm{-III} \)
\( \textrm {Ca}\textrm{O}^\textrm{-II} \)
Nejjednodušší je doplnit si oxidační čísla aniontů – O má vždy -II.
\( \textrm {N}_{2}^\textrm{V}\textrm{O}_{5}^\textrm{-III} \)
\( \textrm {Ca}^\textrm{II}\textrm{O}^\textrm{-II} \)
Díky křížovému pravidlu doplníš oxidační číslo i kationtu. U \( CaO \) si dej pozor, -II u kyslíku se nesepsala jako dolní index, protože se zkrátila – to znamená, že i Ca musí mít stejné oxidační čísla jako O jen s opačným znaménkem.
\( \textrm {N}_{2}^\textrm{V}\textrm{O}_{5}^\textrm{-III} \) oxid dusičný
\( \textrm {Ca}^\textrm{II}\textrm{O}^\textrm{-II} \) oxid vápenatý
Vytvoření názvů je již jednoduché. Anion se jmenuje oxid a kationty dostanou koncovku dle jejich oxidačního čísla.
Příklad 2
Utvoř vzorec těchto látek: acetylid vápenatý, thiokyanatan železnatý, superoxid strontnatý.
Napíšeš si značky prvků, doplníš oxidační čísla podle názvu a křížovým pravidlem upravíš. Nezapomeň víceatomový anion dát do závorky, pokud tam je víckrát.
acetylid vápenatý \( \textrm {CaC}_{2} \)
thiokyanatan železnatý \( \textrm {FeSCN} \)
superoxid strontnatý \( \textrm {SrO}_{2} \)
Napíšeš si ke každému názvu značky iontů, které jej tvoří.
acetylid vápenatý \( \textrm {Ca}^\textrm{II}\textrm{C}_{2}^\textrm{-II} \)
thiokyanatan železnatý \( \textrm {Fe}^\textrm{II}\textrm{(SCN)}^\textrm{-I} \)
superoxid strontnatý \( \textrm {Sr}^\textrm{II}\textrm{(O}_{2})^\textrm{-II} \)
Ke každému iontu doplň jeho oxidační číslo. Kation má oxidační číslo podle koncovky a anion si musíš pamatovat. Doporučuji si napsat tyto víceatomové anionty do závorky, abys věděl, že celé SCN má dohromady oxidační číslo -I a O2 má ox. č. -I.
acetylid vápenatý \( \textrm {Ca}^\textrm{II}\textrm{C}_{2}^\textrm{-II} \)
thiokyanatan železnatý \( \textrm {Fe}^\textrm{II}\textrm{(SCN)}_{2}^\textrm{-I} \)
superoxid strontnatý \( \textrm {Sr}^\textrm{II}\textrm{(O}_{2})_{2}^\textrm{-II} \)
Všechny víceatomové anionty se musí dát do závorky, jestliže se v molekule nachází vícekrát – křížové pravidlo).
Příklad 3
Vytvoř název těchto sloučenin: \( GaP,NaN_3 \).
Doplníš si k iontům jejich oxidační čísla pomocí křížového pravidla a vytvoříš název.
\( \textrm {GaP}^\textrm{-III} \)
\( \textrm {Na(N}_{3})^\textrm{-I} \ \textrm{X} \ \textrm {NaN}_{3}^\textrm{-III} \)
Doplníš si oxidační čísla k aniontům. Pozor, u N3 existují dvě varianty.
\( \textrm {Ga}^\textrm{III}\textrm{P}^\textrm{-III} \)
\( \textrm {Na}^\textrm{I}\textrm{(N}_{3})^\textrm{-I} \ \textrm{X} \ \textrm {Na}^\textrm{I}\textrm{N}_{3}^\textrm{-III} \)
Jestliže si doplníš i oxidační čísla kationtů, tak zjistíš, která z variant je ta správná. Gallium bude mít ox. č. +III, protože zde došlo ke zkrácení dolních indexů na 3 : 3 a 1 : 1. Sodík leží v 1. skupině, proto má vždy ox. č. +I, zde tedy můžeš jasně vyřadit variantu, že by se jednalo o nitrid, protože ten by vypadal takto: \( \textrm{Na}_{3}^\textrm{I}\textrm{N}^\textrm{-III} \).
fosfid gallitý \( \textrm {Ga}^\textrm{III}\textrm{P}^\textrm{-III} \)
azid sodný \( \textrm {Na}^\textrm{I}\textrm{(N}_{3})^\textrm{-I} \)
Nyní jen vytvoříš názvy těchto sloučenin.
Výjimky
Známe několik dalších sloučenin, kde zcela nelze využít klasická oxidační čísla aniontů. Několik nejčastějších příkladů, se kterými se můžeš setk
\( \textrm {Fe}_{3}\textrm{C} \) karbid triželeza
\( \textrm {BaC}_{6} \) hexakarbid barya
\( \textrm {Fe}_{2}\textrm{P} \) fosfid diželeza
\( \textrm {Mg}_{3}\textrm{B}_{2} \) diborid trihořčíku