Váže kovová vazba jenom kovy?
Selský rozum ti nejspíš napovídá, že kovová vazba bude vázat pouze atomy kovů a že jí budou vázány atomy každého kovu. To by ale nebyla chemie, aby to bylo tak jednoduché. Ani jedno z těchto tvrzení totiž není pravdivé.
Kovová vazba se vyskytuje i u nekovových prvků, jako je vodík nebo uhlík. Ne sice vždy, ale přece. U vodíku tomu tak je za extrémně vysokého tlaku, kdy dojde k uspořádání jeho atomů do krystalické mřížky. Vodík však, stejně jako sodík, má pouze jediný valenční elektron, proto jediný možný způsob, jak může vázat okolní atomy, je právě formou kovové vazby. Předpokládá se, že například jádro planety Jupiter, kde je obrovský tlak, je drženo pohromadě částečně kovovou vazbou vodíku a částečně působením gravitace. Atomy uhlíku zase mohou vytvořit mnohaatomovou sít zvanou grafen, jejíž elektrony nepatří žádnému konkrétnímu z atomů a jsou rozprostřeny po celé molekule. Ta nejen že skvěle vodí elektrický proud, ale také patří k nejpevnějším materiálům na světě.
Naopak kovové atomy nemusejí být pokaždé vázány kovovou vazbou. Například molekula \mathrm{Na}_{2}, která vzniká za vysokých teplot, je vázána klasickou kovalentní vazbou. To proto, že dva atomy sodíku nejsou obklopeny tolika ostatními atomy kovu, tudíž jeden valenční elektron každému z nich stačí na vytvoření jednoduché kovalentní vazby.
Vzhledem k malým rozdílům elektronegativit mezi různými kovovými prvky je kovová vazba polární jen nepatrně.