Co dalšího můžu zjistit z PSP?
Ionizační energie
V prvé řádě - co je to ionizace? Je to odtržení elektronu od elektroneutrálního atomu. A jak víš, atom, který přijde o jeden nebo více svých elektronů se stává iontem, přesněji řečeno kationtem. Například:
\mathrm{Na}-\mathrm{e}^{-} \rightarrow \mathrm{Na}^{+}
K takovému úkonu je potřeba atomu dodat nějakou energii - ionizační energii. Ta se označuje jako I nebo \mathrm{E}_{\mathrm{I}} a udává se v Kj/mol. Jako první se zpravidla odtrhne elektron, který je od jádra nejdál (tedy valenční elektron s nejvyšší energií). Odtržením ale dojde k tomu, že kladné jádro bude působit na méně záporných elektronů, a bude je tedy přitahovat větší silou. To znamená, že odtržení každého dalšího elektronu bude energeticky náročnější než odtržení elektronu před ním. Tady je několik příkladů:
Sodík má například běžně ve své valenční vrstvě pouze jeden elektron, který Ize relativně snadno odtrhnout, čímž vznikne kation \mathrm{Na}^{+}. Pokud ale chceš odtrhnout další elektron, musíš už začít brát z vnitřní elektronové vrstvy, která je jádru mnohem blíž. To je tak energeticky náročné, že se s tím prakticky nesetkáš (možná v jádru nějaké hvězdy, ale rozhodně ne v průměrné školní laboratoři). Hořčík má ve valenční vrstvě elektrony dva, proto k velkému skoku dochází až u třetí ionizační energie. Hliník má ve valenční vrstvě tři elektrony, proto vidíš, že ke skoku dochází až u čtvrtého elektronu. A tak dále.
Obecně platí, že první ionizační energie v tabulce klesají shora dolů a zprava doleva. Je to proto, že pro atomy je energeticky nejvýhodnější, pokud mají elektronovou konfiguraci vzácného plynu. Toho například sodík (který je hodně vlevo a má jeden elektron) dosáhne snadněji než třeba hliník (který má elektrony tři). Druhá věc je, že čím je prvek níže v PSP, tím má elektrony dále od jádra, takže je snadnější je odtrhnout.