Všechno pěkně popořadě...
Jak bylo načato v minulé podkapitole, celkovou množinu možných výsledků můžeš rozdělit na určité podmnožiny. Například když hraješ Tvistr a točíš ruletou, na které jsou čtyři barvy, potřebuješ vědět, s jakou pravděpodobností ti padne modrá, zelená, červená, či žlutá.
Budeš vycházet ze vzorečku pro výpočet pravděpodobnosti jevu, kde pro připomenutí n je počet všech možných výsledků a m je četnost daného jevu.
P=\frac{m}{n}
Aby to tvé tělo moc nebolelo, tak chceš, aby ti padla žlutá nebo červená, což bude hledaný jev a označíš si ho \mathrm{B} jako bolest. Využiješ tedy pravidla pro součet pravděpodobností jednotlivých barev. V tomto prípadě by to bylo:
P(\mathrm{~B})=\frac{m(\mathrm{~B})}{n}=\frac{m(\check{\mathrm{Z}})}{n}+\frac{m(\check{\mathrm{C}})}{n}=P(\check{\mathrm{Z}})+P(\check{\mathrm{C}})
Pravidlo součtu ti tedy říká, že pravděpodobnost určitého jevu získáš sečtením pravděpodobností jednotlivých jevů. Pamatuj na to, že jednotlivé jevy se musejí navzájem vylučovat (nemůže ti padnout červená a žlutá zároveň), tj. platí A \cap B=\emptyset. Pojď si to vyzkoušet na příkladu.