Kadmium je měkké, lehce tavitelné, ale velmi toxické. Snadno se ukládá v ledvinách i játrech. Má negativní vliv na vylučování, navíc způsobuje řídnutí kostí a chudokrevnost. Při teplotách blízkých absolutní nule je kadmium supravodivé. Na vzduchu je stálé a s kyselinami reaguje za vývoje vodíku. Protože se vyskytuje jako nečistota v zinkových rudách, získává destilací surového zinku.

Používání kadmia se kvůli jeho toxicitě postupně omezuje. Dříve naprosto běžné galvanické kadmiování je už dnes nemyslitelné. Klesá i obliba nikl-kadmiových akumulátorů. Jeho slitiny se stříbrem, cínem a zinkem mají velmi dobré mechanické vlastnosti i vysokou vodivost. V elektrotechnickém průmyslu se proto používají jako pájky. Kadminum má vysoký účinný průřez pro záchyt neutronů, proto se z něj vyrábí řídící tyče jaderných reaktorů. Sulfid kademnatý \mathrm{CdS} je kanárkově žlutý pigment a selenid kademnatý \mathrm{CdSe} můžeš najít v obrazovkách QLED televizí.