Prozatím to vypadá tak, že všechny živé organismy, které byly objeveny, mají poměrně ustálené prvkové složení. Nejvíce jsou zastoupeny tzv. makrobiogenní prvky (C, H, O, N, P, S), které tvoří zejména stavební hmotu organismů a další významné látky.

Uhlík, vodík a kyslík jsou přítomny snad v jakékoliv organické látce v těle. Najdeme je v bílkovinách, cukrech, tucích, vitaminech, hormonech i neurotransmitérech.
Dusík a síra jsou hojně přítomny například v bílkovinách. Jak se dozvíš později, bílkoviny jsou tvořeny spojením aminokyselin, které ve své aminoskupině samozřejmě obsahují dusík a dvě aminokyseliny obsahují i síru.
Fosfor je přítomen třeba v podobě adenosintrifosfátu (ATP). Tato látka je univerzálním energetickým platidlem pro řadu chemických reakcí, které by bez dodání energie vůbec neprobíhaly. Dále je fosfor přítomen v nukleových kyselinách DNA i RNA, ve kterých v podobě zbytku kyseliny trihydrogenfosforečné tvoří jejich základní kostru.

V menší míre jsou zastoupeny mikrobiogenní prvky (\mathrm{Ca},\mathrm{K},\mathrm{Na},\mathrm{Cl}…) a úplně nejméně jsou zastoupeny stopové prvky (Fe, I, Co…).

Mikrobiogenní prvky často tvoři fyziologické prostředí pro buňky nebo spolupracují s enzymy při chemických přeměnách látek.
Stopové prvky jsou zastoupeny nejméně, ale často mají velmi důležité role. Železo najdeš v hemoglobinu a je nezbytné pro přenos kyslíku červenými krvinkami. Jód najdeš v hormonech štítné žlázy, které patři mezi top management lidského těla. Tělo potřebuje i prvky, které bys možná nečekal. Kobalt je kupodivu zastoupen ve vitaminu \mathrm{B}_{12}. Pro zdravého člověka je dokonce nezbytné i malé množství molybdenu. Jinak by hrozila chudokrevnost (anémie), tedy nedostatek červených krvinek.

Proč takové rozdělení prvků?

Zde je namístě malé upřesnění. Určitě bys v jiné učebnici našel jiné rozdělení prvků. Někteří třeba síru řadí do makrobiogenních prvků. Na tom tolik nesejde. Důležité je, že chápeš jednotlivé kategorie a později si dokážeš obhájit svůj názor.

Druhá poznámka se týká pojmu prvek. Všechny zmíněné prvky se v těle samozřejmě vyskytují jako součásti složitějších sloučenin nebo v podobě svých iontů. Pokud se tedy hovoří o chlóru, není tím myšleno, že se v těle vyskytuje ten prudce jedovatý zelený plyn, ale chloridový aniont. Stejně tak by červené krvinky kovové železo neocenily, mnohem větší radost jim udělá železnatý kationt.

Jak se projevují živé organismy?