Druhy chemických reakcí
Reakce se podle různých kritérií dělí na nejrůznější typy. Ty nejzákladnější jsou:
Dělení podle vnějších změn
Syntéza čili slučování
Při této reakci vzniká z jednodušších látek látka složitější. Výchozími látkami bývají často jednotlivé prvky.
\mathrm{Cl}_2+\mathrm{H}_2\longrightarrow{}2\mathrm{HCl}
Analýza neboli rozklad
Při této reakci se naopak složitá látka rozpadá na jednodušší látky. Názvy jednotlivých poddruhů rozkladných reakcí obvykle končí na -lýza (hydrolýza, elektrolýza, pyrolýza...)
2\mathrm{HgO}\longrightarrow{}2\mathrm{Hg}+\mathrm{O}_2
Substituce neboli vytěsňování
V této reakci dochází k nahrazení části molekuly (atomu nebo jejich skupiny) za jinou. Například chlor dokáže nahradit jod v jodidech.
2\mathrm{KI}+\mathrm{Cl}_2\longrightarrow{}\mathrm{I}{}_2+2\mathrm{KCl}
Podvojná záměna čili konverze
Tato reakce spočívá ve vzájemném vyměnění částí mezi dvěma molekulami.
\mathrm{Pb}\left(\mathrm{NO}_3\right)_2+2\mathrm{KI}\longrightarrow{}{\mathrm{PbI}}_2+2\mathrm{KNO}_3
Dalším typem podvojné záměny je neutralizace, reakce kyseliny a zásady za vzniku soli a vody.
\mathrm{HNO}_3+\mathrm{KOH}\longrightarrow{}{\mathrm{KNO}}_3+\mathrm{H}_2\mathrm{O}
Srážecí reakce
Jde o typ reakce, kde alespoň jedním z produktů je látka, která není rozpustná v reakční směsi - sraženina. Sraženina se v rovnici obvykle značí šipkou směřující dolů.
\mathrm{AgNO}_3+\mathrm{KBr}\longrightarrow{}{\mathrm{AgBr}}\downarrow+\mathrm{KNO}_3
Srážecí reakce se dříve hojně používaly v analytické chemii pro potvrzení přítomnosti konkrétního kationtu nebo aniontu.
VIDEO s chemickým pokusem
Dělení podle typu přenášených částic
Acidobazické neboli protolytické reakce
Předávanou částicí v acidobazických reakci je proton \mathrm{H}^{+}. Kyseliny \mathrm{H}^{+}oštěpují, zásady jej přijímají. Zvláštním typem je již zmíněná neutralizace, při které si kyselina a zásada navzájem vymění části molekul.
3\mathrm{NaOH}+\mathrm{H}_3\mathrm{PO}_4\longrightarrow{}\mathrm{Na}{}_3\mathrm{PO}_4+3\mathrm{H}_2\mathrm{O}
Podrobněji se o tomto typu reakcí dozvíš v podkapitole Acidobazické děje.
Redoxní reakce
V redoxní reakci dochází k přesunu elektronů mezi atomy, což má vliv na jejich oxidační čísla.
V redoxní reakci se vždy alespoň jedna látka oxiduje (zvyšuje oxidační číslo, tedy odevzdává elektrony) a alespoň jedna látka se redukuje (snižuje oxidační číslo, přijímá elektrony).
Další pojmy, se kterými se můžeš setkat, jsou oxidační a redukční činidlo. Oxidační činidlo je látka, jež oxiduje látky, se kterými reaguje, a sama se redukuje. Mezi běžná oxidační činidla patří kyslík, halogeny a \mathrm{KMnO}_{4}.
Redukční činidlo je látka, která redukuje jiné látky a sama se oxiduje. Typickými redukčními činidly jsou alkalické kovy, uhlík a CO.
Komplexotvorné reakce
V komplexotvorné reakci vzniká takzvaný komplex - složitá molekula se systémem koordinačně-kovalentních vazeb. Vzorec komplexu poznáš podle toho, že některá z jeho částí je uzavřená v hranatých závorkách []. Komplexy mají své vlastní názvosloví, produkt této reakce se jmenuje síran tetraamminmědnatý.
\mathrm{CuSO}_4+4\mathrm{NH}_3\longrightarrow{}[\mathrm{Cu}\left(\mathrm{NH}_3\right)_4]\mathrm{SO}_4