Analýza chemického složení třešní
Vzorek třešní ze stromu rostoucího na kraji frekventované silnice byl po extrakci převeden na bezbarvý roztok. Následně byla provedena kvalitativní analýza s několika činidly. Nejdříve byla provedena plamenová zkouška, která neposkytla jednoznačnou informaci o složení. Zbarvení plamene bylo oranžovo-žluté. Po přidání kyseliny chlorovodíkové došlo ke vzniku bílé sraženiny stejně jako při reakci s kyselinou sírovou.
Jaký prvek se na základě provedených reakcí pravděpodobně vyskytuje ve vzorku?
Reakce s \( \mathrm{HCl} \) dokazuje přítomnost jednoho nebo více prvků z IV. skupiny. Kyselina sírová je pak selektivním činidlem pro železité ionty. Železo bylo ještě před rokem 2000 běžnou součástí pohonných hmot a bylo ve velkém množství uvolňováno do okolního prostředí.
Reakce s \( \mathrm{HCl} \) dokazuje přítomnost jednoho nebo více prvků z II. skupiny. Kyselina sírová je pak selektivním činidlem pro zinečnaté ionty. Zinek byl ještě před rokem 2000 běžnou součástí pohonných hmot a byl ve velkém množství uvolňován do okolního prostředí.
Reakce s \( \mathrm{HCl} \) dokazuje přítomnost jednoho nebo více prvků z I. skupiny. Kyselina sírová je pak selektivním činidlem pro olovnaté ionty. Olovo bylo ještě před rokem 2000 běžnou součástí pohonných hmot a bylo ve velkém množství uvolňováno do okolního prostředí.
Reakce s \( \mathrm{HCl} \) dokazuje přítomnost jednoho nebo více prvků z III. skupiny. Kyselina sírová je pak selektivním činidlem pro měďnaté ionty. Měď byla ještě před rokem 2000 běžnou součástí pohonných hmot a byla ve velkém množství uvolňována do okolního prostředí.