Katalyzátory
Již zmíněné katalyzátory jsou látky, které zrychlují reakce a snižují jejich aktivační energie, ale samy se v nich nemění. Fungují tak, že rozkládají reakci s vysokou aktivační energií na několik dílčích reakcí s nižšími aktivačními energiemi. Jinými slovy, katalyzátory začínají se stejnými reaktanty, vedou reakci jinou reakční cestou a končí na stejných produktech jako původní nekatalyzovaná reakce.
Představ si, že potřebuješ provést reakci:
\mathrm{A}+\mathrm{B}\longrightarrow{}{AB}
s aktivační energií E_{\mathrm{a}}=1000 \mathrm{~kJ} / \mathrm{mol}. Přidáním katalyzátoru X se reakce rozloží na dvě dílčí reakce s nižšími aktivačními energiemi.
\mathrm{A}+\mathrm{X}\longrightarrow{}\mathrm{AX}{} E_{\mathrm{a}}=600\mathrm{~kJ}/\mathrm{mol}
\mathrm{AX}+\mathrm{B}\longrightarrow{}\mathrm{AB}+\mathrm{X}{} E_{\mathrm{a}}=600\mathrm{~kJ}/\mathrm{mol}
K odstartování první reakce teď stačí pouze 600 \mathrm{~kJ} / \mathrm{mol}. Tato energie se sice využije na zahájení reakce, ale vytvořením vazby AX se opět částečně uvolní. Uvolněná energie se využije k zahájení druhé reakce, takže původně vysoká aktivační energie se rozložila v čase na několik menších příspěvků, což je pro systém energeticky výhodnější.
Stejného principu využívají biokatalyzátory - enzymy -, o kterých se více dozvíš v biochemii. Stejně tak tam najdeš obrázek, který působení katalyzátorů ilustruje.
Opakem katalyzátorů jsou inhibitory, které reakce zpomalují.
Katalytický rozklad peroxidu vodíku si můžeš prohlédnout na videu.