Obecně ke skloňování zájmen
Skloňování bezrodých zájmen
Bezrodá zájmena mají své vlastní tvary, které se musíš naučit. U zájmen já a ty si dej pozor na rozdíl mezi krátkým a dlouhým tvarem.
Pád | já | ty | my | vy | se |
1. pád | já | ty | my | vy | — |
2. pád | mě, mne | tebe, tě | nás | vás | sebe |
3. pád | mně, mi | tobě, ti | nám | vám | sobě, si |
4. pád | mě, mne | tebe, tě | nás | vás | sebe, se |
6. pád | (o) mně | (o) tobě | (o) nás | (o) vás | (o) sobě |
7. pád | (se) mnou | (s) tebou | (námi) | (vámi) | (sebou) |
Klíčové pomůcky pro pravopis
V tabulce je to jedna věc, ale v textu druhá. Tady jsou triky, jak v nich neudělat chybu:
1. Jak na MĚ vs. MNĚ? (Pomůcka 2 a 3)
Nejjednodušší způsob je dosadit si zájmeno TY:
Tam, kde si můžeš říct TĚ / TEBE, piš MĚ
Příklad: Vidí tě →Vidí mě.
Tam, kde si můžeš říct TOBĚ, piš MNĚ.
Příklad: Ke tobě → Ke mně.
2. Kdy použít krátký tvar (mi, ti, ho, mu, se, si)?
Těmto tvarům se říká „příklonky“. Nikdy nesmí stát na začátku věty ani hned po předložce.
Správně: Podej mi to. /Pojď ke mně.
Špatně: Mi to podej.
3. Pozor na SEBOU vs. S SEBOU
Sebou (bez předložky): používáme pro pohyby vlastním tělem. (Házet sebou, mrskat sebou.)
S sebou (s předložkou): používáme, když něco bereme s sebou. (Vzít si svačinu s sebou.)