Mezi kovy 2. skupiny patří beryllium, hořčík, vápník, stroncium, baryum a radium. Beryllium a hořčík se od ostatních odlišují svými vlastnostmi. Beryllium je tvrdé, málo reaktivní a má oproti ostatním vyšší teplotu tání. Hořčík už se podobá ostatním prvkům skupiny, které jsou naopak poměrně reaktivní a měkké. Jsou dost podobné alkalickým kovům, jen nereagují tak prudce - jsou na vzduchu stálé a mají vyšší hustotu, i když oproti většině kovů jsou stále docela lehké. Porovnat si vlastnosti jednotlivých prvků můžeš v tabulce. Stejně jako většina kovů jsou i kovy alkalických zemin stříbrolesklé.

Mnemotechnická pomůcka:

Běžela Magda Caňonem, Srazila Banán Radiem.

Prvky 2. skupiny mají v základním stavu dva valenční elektrony a je pro ně výhodné se jich zbavit, aby dosáhly stabilní elektronové konfigurace nejbližšího vzácného plynu. Tvoří tedy rády kationty s nábojem +II, v jiném oxidačním stavu se ve sloučeninách prakticky nevyskytují. Prvky mají redukční účinky. Celkově jsou dost reaktivní, jejich reaktivita stoupá se zvyšujícím se protonovým číslem. Až na beryllium a hořčík reagují ostatní kovy s vodou při normální teplotě za vzniku hydroxidu kovu a vodíku.

\( \mathrm{Ca}+2\mathrm{H}_2\mathrm{O}\longrightarrow{}\mathrm{Ca}{}(\mathrm{OH})_2+\mathrm{H}_2 \)

Tato reakce je ale mnohem pomalejší než bouřlivá reakce u alkalických kovů. Přesto jsou kovy alkalických zemin natolik reaktivní, že se uchovávají pod vrstvou petroleje, nebo v zatavené skleněné ampuli, aby nereagovaly se vzdušnou vlhkostí.

V přírodě se tyto prvky vyskytuji jen ve formě sloučenin a čisté kovy je potřeba z nich vyrobit. Vápník a hořčík se vyrábí elektrolýzou taveniny z jejich chloridů, stroncium a baryum se vyrábí z jejich oxidů redukcí hliníkem.

Kovy alkalických zemin mají široké použití at už jako stavební materiály, konstrukční prvky v letectví, kovové slitiny, keramické materiály, zrcadla, jaderný průmysl. Většina těchto prvků nachází použití v pyrotechnice, hořčík vydává intenzivní bílé světlo a sloučeniny dalších prvků se přidávají kvůli barvě. \( { }\mathrm{Ca}^{2+} \) barví plamen cihlově červeně, \( \mathrm{Sr}^{2+} \) karmínově červeně a \( \mathrm{Ba}^{2+} \) zeleně.

Bengálské ohně

Kvůli ohňostrojům nemusíš čekat až do 31. prosince. Připravit je Ize i v laboratoři. Pokus se nazývá bengálské ohně a nádherně dokazuje barvení plamene ionty alkalických kovů i kovů alkalických zemin. Prozradím ti, že k zapálení tohoto ohňostroje nebudeš potřebovat sirky ani zapalovač, ale postačí kapka kyseliny sírové. Bengálské ohně najdeš v pracovním sešitě na straně 90:

Zase něco alkalického?

Allegati