Jak už jsem řekl, látka se skládá z částic. Jejím základním stavebním kamenem je částice zvaná atom. Z atomů se skládá tvoje tričko, papír, na kterém je vytištěna tato učebnice, nebo třeba planeta Jupiter.

Atomy však nejsou všechny stejné. Liší se navzájem svojí hmotností. Všechny atomy, které mají stejnou hmotnost, jsou považovány za tentýž prvek. Například nejlehčí atomy, které existují, tvoří prvek vodík. Druhé nejlehčí atomy, které existují, jsou asi čtyřikrát těžší než vodík a tvoří prvek helium. Lidé zatím objevili 118 různých prvků.

Existuje také celá řada dalších částic, které jsou menší než atom. Patří mezi ně například proton, neutron, elektron, dále leptony, kvarky, gluony, hadrony, bosony a spousta dalších. Kromě prvních tří jmenovaných však žádná z nich nemá pro chemii velký význam. Víc ti o protonech, neutronech a elektronech řeknu v další kapitole.

Některé atomy se slučují s jinými atomy (odborně se říká, že tvoří vazby), a vznikají tak molekuly. Dohromady se mohou slučovat buď atomy stejného prvku (například dva atomy vodíku), nebo atomy různých prvků (například atom dusíku a atom kyslíku). Pokud jde o atomy různých prvků, můžeš je nazvat také chemickou sloučeninou. Molekulám, které jsou tvořeny stovkami nebo i tisíci atomů, se říká makromolekuly (makro znamená veliký).

A protože atomy a molekuly se téměř nikdy nevyskytují ve vzduchoprázdnu, můžeš se setkat s pojmem soustava. To je všechno, co tebou zkoumané atomy a molekuly obklopuje. Existují tři typy soustav: otevřená (atomy i energie mohou proudit dovnitř a ven, např. rybník), uzavřená (atomy jsou odříznuty od okolního světa, ale energie dovnitř a ven proudit může, např. akvárium) a izolovaná (atomy jsou odříznuté od okolního světa a zároveň na ně nemůže působit žádná energie zvenčí, např. termoska).

Jak dlouho se dá krájet hmota?