Bor je polokov, což znamená, že jeho vlastnosti jsou na pomezí mezi kovy a nekovy: Je pevný a křehký, není kujný. Elektricky je to polovodič, což znamená, že proud sice vede, ale velmi neochotně. Tvoří amfoterní oxidy (oxidy kovů bývají zásadité, oxidy nekovů bývají kyselé).

V přírodě bor najdeš pouze ve sloučeninách. Nejvíce ho můžeš najít v boraxu \mathrm{Na}_{2}\left[\mathrm{~B}_{4} \mathrm{O}_{5}(\mathrm{OH})_{4}\right] \cdot 8 \mathrm{H}_{2} \mathrm{O}, ale je také součástí některých hornin a v malém množství se vyskytuje i ve slané vodě.

Patři mezi biogenní prvky, protože ho některé rostliny potřebují k růstu. Doma ho najdeš třeba v ovoci v jablkách, v hroznovém víně nebo třeba v broskvích jako součást buněčně stěny. Jeho přesná role v tělech živočichů není zatím známá, ale víme, že u člověka má vliv na absorpci vápníku do kostí a tvorbu pohlavních hormonů.

Sloučeniny boru mají nejrůznější využití. V chemické laboratoři a možná i doma budeš pracovat s borosilikátovým sklem, které má zvýšenou odolnost vůči prudkým změnám teploty. Peroxoboritany jsou součástí pracích prášků a čističů pro domácnost, karbid boru \mathrm{B}_{4} \mathrm{C} se pro svou velkou tvrdost používá v neprůstřelných vestách. Borax se po vyčištění používá pro glazování keramiky nebo jako struskotvorná přísada při výrobě kovů.

Kyselina boritá \textcolor{#800080}{\mathrm{H}_3\mathrm{BO}_3}

Kyselina boritá nebo správněji trihydrogenboritá je v čisté podobě bílý krystalický prášek, daleko zajímavější je ale její vodný roztok. Ten má protizánětlivé účinky a používá se například k léčbě zánětu spojivek. V lékárně se prodává pod názvem borová voda. Mimo zdravotnictví se používá jako konzervant v potravinářství a jako insekticid.

Kyselina boritá a její trimethylester se také používají v ohňostrojích, protože barví plamen zeleně.