VII. kapitola: Skladba

IX. podkapitola: Nepravidelnosti ve větné stavbě

Nepravidelnosti ve větné stavby

Jsou to výrazy, které se ve větě musí oddělovat, nejčastěji čárkou.
Oddělují se čárkami, protože nejsou větnými členy (= nejsou součástí stavby věty).
(a) Samostatný větný člen
- Je to výraz, který se chová jako podmět (např. Praha, to je krásné město.), předmět (Knihy, ty měla vždy moc ráda.) nebo jako příslovečné určení (např. Je tam opravdu hezky, v Krkonoších.),
- stojí před větou (např. Brno, to je ale malé město.) nebo za větou (To je ale malé město, to Brno.),
- pokud se chová jako podmět nebo jako předmět, stojí za ním nebo před ním ukazovací zájmeno ten/ta/to.
(b) Vsuvka
- Je to doplňující informace, která bývá oddělena čárkami (např. Stalo se, jak jsem předpokládal, že vlaky dnes nejedou.), závorkami (např. Moji kamarádi (Kamila a Ondra) tady dnes nejsou.) nebo pomlčkami (např. Někteří studenti – těch je ale málo – milují školu.).
(c) Výpustka
- Je to vypuštění části věty, kdy je smysl věty stále pochopitelný.
- Může jít o výpustku předmětu (např. Chceš číst knihy, nebo nechceš? (... nechceš číst knihy)), přísudku (např. Máma pije víno, táta pivo. (... táta pije pivo)).
- Příklady ustálených výpustek, např. Je šest. (namísto Je šest hodin.), Je to 500. (namísto Je to 500 Kč/korun.).
(d) Oslovení
- Je to jméno v 5. pádě (např. Moniko, pojď dolů!, Paní Nováková, jste na řadě.).
- Častá chyba v oslovení: Dobrý den, pane ~~Novák~~. (celé jméno musí být v 5. pádě, to znamená: pane Nováku).
(e) Citoslovce
- Jde o citoslovce citová (např. Br, to je ale zima., Ach, to je fronta.) nebo kontaktová (např. Ahoj, jak se máš?, Hej, pojďte sem!).

Shrnutí