Obecně ke skloňování zájmen
Kde psát krátké tvar já/ty a se a kde dlouhé?
V češtině máme tvary krátké (mi, ti, ho, mu, se, si, tě, mě) a dlouhé (mně, tobě, jeho, jemu, sebe, sobě, tebe, mne). Aby věta zněla správně, musíme dodržovat tato pravidla:
1. Pravidlo: Začátek věty
Krátký tvar nikdy nesmí stát na úplném začátku věty. Pokud chceš dát zájmeno na první místo, musíš použít dlouhý tvar.
Správně: Mně se to líbí. / Tobě to neřekl. / Sebe se nebojím.
Špatně: Mi se to líbí. / Ti to neřekl. / Se se nebojím.
2. Pravidlo: Po předložce
Po předložce vždy následuje dlouhý tvar. Krátký tvar po předložce neexistuje.
Správně: Přišel ke mně. /Udělal to pro tebe. /Mluví o sobě.
MŠpatně: Přišel k mi. /Udělal to pro tě. / Mluví o se.
3. Jak je to u zájmena JÁ?
Tady pozor, opravuji tvůj původní text:
Krátké tvary: mi (3. pád) a mě (2. a 4. pád). Tyto tvary nesmí být po předložce ani na začátku věty.
Dlouhé tvary: mně (3. a 6. pád) a mne (2. a 4. pád). Tyto tvary používáme po předložkách a pro zdůraznění.
Příklady:
Vidíš mě? (Krátký tvar uprostřed věty – OK).
Vidíš mne? (Dlouhý tvar pro zdůraznění – OK).
Mě nevidíš? (CHYBA! Na začátku věty musí být: Mne nevidíš?)