V. kapitola: Nauka o tvoření slov

III. podkapitola: Způsoby tvoření slov

Tvoření slov

Je to nejdůležitější způsob, jak se obohacuje (= rozšiřuje/zvětšuje) slovní zásoba češtiny.
Nová (úplně nová) slova vznikají málo často, častěji se vezme slovo, které už v jazyce je, nějak se pozmění, a tím vznikne „nové“ slovo.
Slovo, ze kterého se „nové“ slovo tvoří = základové slovo.
„Nové“ slovo = utvořené slovo.
V češtině se tvoří nová slova nejčastěji: 1. odvozováním 2. skládáním, 3. zkracováním, 4. univerbizací.

(1) Odvozování

Je to nejčastější způsob, jak se „nová“ slova v češtině tvoří.
Při odvozování se malé části slov (tzv. morfémy) přidávají buď zepředu (pra-les) nebo zezadu (les-ní) anebo obojí (pra-les-ní) ke slovotvornému základu, a tím vzniká nové slovo:
- pomocí předpon, např. pra-les, pře-krásný, do-dělat.
  - při odvozování předponami může dojít k dloužení předpony, např. výzdoba \leftarrow vyzdobit, nákup \leftarrow nakupovat.
- pomocí přípon, např. uči-tel, akč-ní, mluv-it.
  - při odvozování pomocí přípony může docházet k hláskovým obměnám, např.:
    - k – c – č, např. matka – matce – matčin,
    - h – z –ž, např. Praha – (v) Praze – pražský.
- kombinací obojího, např. pa-hor-ek.
- pouhou změnou koncovky, tak se tvoří zejm. příslovce, např. blízko \leftarrow blízký, rychle \leftarrow rychlý.
Slovotvorný základ je to, z čeho se utváří nové slovo. Je jím:
- nejčastěji kořen slova, např. mluvení ← mluv-,
- dále celé slovo, např. překrásný ← krásný,
- nebo slovní tvar (nebo část slova), např. pracující ← pracují.

(2) Skládání

Je to způsob tvoření slov, kdy se k sobě nejčastěji skládají 2 slova, a tím vzniká nové slovo, např. bleskurychlý.
Slovům vzniklým skládáním se říká složeniny a obsahují nejčastěji 2 slovní kořeny, např. složena bleskurychlý obsahuje kořen blesk a kořen rychl-.
Složeniny můžou být (a) pravé a (b). nepravé.
(a) Pravé složeniny, např. pravopis, zeměpis, maloměsto
- mezi 2 členy (slovy) složeniny je často samohláska -o- (maloměsto), méně často pak -i- (svítiplyn), -e- (bájesloví), -u- (lidumil) nebo žádná samohláska (např. čtyřčlenný),
- pravou složeninu nejde rozložit (pokud se rozloží, vzniknou 2 nesamostatná slova).
(b) Nepravé složeniny, např. vlastizrádce, zeměkoule, bohudík
jdou rozložit (vzniknou tak 2 samostatná slova), např. bohudík = dík bohu.
patří sem i tzv. spřežky – to jsou příslovce, která vznikla spojením:
- předložky + nejčastěji podstatného jména, např. kvečeru,
- předložky + přídavného jména, např. doleva,
- předložky + zájmena, např. potom,
- předložky + číslovky, např. nadvakrát,
- předložky + příslovce, např. najindy.
pro psaní spřežek platí, že se píšou:
- dohromady, pokud mezi ně nejde vložit jiné slovo, např. ~~do (velkého) leva~~, proto se píše jen doleva.
- zvlášť, pokud mezi ně jde vložit slovo, např. na (brzkou) shledanou, proto se píše na shledanou.

(3) Zkracování

Jde o zkracování 1 slova (např. doktor \rightarrow dr.) nebo více slov (Česká republika \rightarrow ČR).
Zkracováním vznikají: (a) zkratky, (b) značky nebo (c) zkratková slova.
(a) Zkratky, např. ČR, dr., ČT
- Vznikají většinou z počátečních písmen, např. Česká televize \rightarrow ČT, nebo z jiných písmen, např. doktor \rightarrow dr., profesor \rightarrow prof.
- Za některými se píše tečka (hlavně za zkratkami akademických titulů, Mgr. = magistr/a), za některými nikoliv (např. ČR).
(b) Značky, např. kg, m, cm
- Jsou typ zkratek, které se používají mezinárodně a nemusí jít jen o písmen, např. @ = zavináč.
- Značky se píšou zásadně bez tečky.
(c) Zkratkový slova, např. Čedok, JAMU
- Jsou slabičné zkratky, které se často tvoří z počátečních písmen, např. Československá dopravní kancelář \rightarrow Čedok, Janáčkova akademie múzických umění \rightarrow JAMU.
- Patří se i zkrácené podoby osobních jmen, např. Áďa \leftarrow Adéla.
- Skloňují se, např. Jdu do Čedoku., Nejdu tam bez Ádi.

(4) Univerbizace

Je to tvoření jednoslovného pojmenování nejčastěji ze spojení přídavného a podstatného jména, např. minerálka \leftarrow minerální voda.
Výsledné slovo nese charakteristické vlastnosti přídavného jména.
Univerbizací vznikají často i nespisovná slova, např.:
- slohovka \leftarrow slohová práce,
- hudebka \leftarrow hudební výchova,
- svařák \leftarrow svařené víno.

Shrnutí