Vápník je stejně jako hořčík biogenní prvek a je důležitou součástí kostí a zubů. V přírodě se vyskytuje především jako vápenec \mathrm{CaCO}_{3}, kterého je tolik, že jsou jím tvořena celá pohoří. Dále se vyskytuje v sádrovci \mathrm{CaSO}_{4} \cdot 2 \mathrm{H}_{2} \mathrm{O}, anhydritu \mathrm{CaSO}_{4} a fluoritu neboli kazivci \mathrm{CaF}_{2}. Sloučeniny vápníku mají mnoho využití, zvlášť ve stavebnictví, čistý vápník se pak používá převážně při zpracování kovů. Acetylid vápníku \mathrm{CaC}_{2} se používal v dolech v (nesprávně označovaných) karbidových svítilnách, protože jeho reakcí s vodou vzniká hořlavý plyn acetylen, který sloužil jako zdroj světla. Karbid je ale nesprávné označení, možná protože se dodnes říká: „Kape ti na karbid”?

Oxid vápenatý \textcolor{#800080}{\mathrm{CaO}}

Oxidu vápenatému se jinak říká pálené vápno. Vyrábí se totiž termickým rozkladem vápence, kde jako další produkt vzniká oxid uhličitý.

\mathrm{CaCO}_3\xrightarrow{\Delta t}\textcolor{#000000}{\mathrm{CaO}+}\mathrm{CO}_2

Kvůli kyselým deštům je půda stále kyselejší, což je velký problém pro lesy a zemědělskou půdu. Aby půda nebyla přiliš kyselá, vápní se oxidem vápenatým. Ten reaguje s vodou za vzniku hydroxidu vápenatého, který jakožto silná zásada neutralizuje kyseliny v půdě. Důležité využití má pálené vápno \mathrm{CaCO}_{} ve stavebnictví, protože je součástí cementu.

Hydroxid vápenatý \textcolor{#800080}{\mathrm{Ca}(\mathrm{OH})_2}

Jak už víš, hydroxid vápenatý se získává reakcí páleného vápna s vodou.

\mathrm{CaO}+\mathrm{H}_2\mathrm{O}\longrightarrow{}\mathrm{Ca}{}(\mathrm{OH})_2

Tomuto procesu se říká hašení vápna a vzniká tak hašené vápno, což je jiný název hydroxidu vápenatého. Je také součást malty, kdy při tvrdnutí pohlcuje oxid uhličitý ze vzduchu a vzniká uhličitan vápenatý \textcolor{#000000}{\mathrm{CaCO}_3}.

\mathrm{Ca}(\mathrm{OH})_2+\mathrm{CO}_2\longrightarrow{}\mathrm{CaCO}_3+\mathrm{H}_2\mathrm{O}

Hydroxid vápenatý je ve vodě málo rozpustný, takže se často používá jako vodná suspenze, která se nazývá vápenné mléko podle svojí bílé barvy. Protože je silná zásada, má dezinfekční účinky a bílí se jím zdi nebo natírají stromky proti škůdcům.

Uhličitan vápenatý \textcolor{#800080}{\mathrm{CaCO}_3}

Uhličitan vápenatý můžeš znát jako vápenec, mramor, kalcit, aragonit nebo křídu (nemyslí se tím přímo křída na tabuli, protože ty se v dnešní době dělají ze sádrovce \mathrm{CaSO}_{4} \cdot 2 \mathrm{H}_{2} \mathrm{O}). Vzhledem k velké dostupnosti \mathrm{CaCO}_{3} v přírodě, není potřeba jej vyrábět a proto se těží. V minulosti se používal ve stavbách kusový uhličitan vápenatý (je z něj třeba obložení Taj Mahalu) nebo se z něj dělaly sochy. Použití ve stavebnictví je omezené, protože se stejně jako všechny uhličitany rozkládá v kyselinách a kyselé deště uhličitan vápenatý rozpouštějí. Při reakci s kyselinou vzniká vápenatá sůl příslušné kyseliny, oxid uhličitý a voda.

\mathrm{CaCO}_3+\mathrm{H}_2\mathrm{SO}_4\longrightarrow{}{\mathrm{CaSO}}_4+\mathrm{CO}_2+\mathrm{H}_2\mathrm{O}

Většinou je to bílý prášek, ale některé formy mohou být průhledné nebo zbarvené příměsemi. Třeba islandský vápenec je další forma uhličitanu vápenatého, která je průhledná a ve fyzice se na něm dá ukázat dvojlom v praxi to znamená že obraz v něm jde vidět dvakrát. Uhličitan vápenatý ale také tvoří schránky měkkýšů a skořápky vajec.

Krasové jevy

Uhličitan vápenatý je sice ve vodě nerozpustný, ale když voda s rozpuštěným oxidem uhličitým protéká vápencovými skalami, může z něj vzniknout hydrogenuhličitan vápenatý \mathrm{Ca}\left(\mathrm{HCO}_{3}\right)_{2} :

\mathrm{CaCO}_3+\mathrm{H}_2\mathrm{O}+\mathrm{CO}_2\longleftrightarrow{}\mathrm{Ca}{}\left(\mathrm{HCO}_3\right)_2

Hydrogenuhličitan vápenatý už ve vodě rozpustný je, ale může se zase zpátky přeměnit na uhličitan vápenatý. Tento děj je podstatou krasových jevů, z uhličitanu vápenatého totiž vznikají krápníky.

Síran vápenatý \textcolor{#800080}{\mathrm{CaSO}_4}

Síran vápenatý je bílá, ve vodě nerozpustná látka. Dihydrát síranu vápenatého \mathrm{CaSO}_{4} \cdot 2 \mathrm{H}_{2} \mathrm{O} se v přírodě nachází jako minerál sádrovec. Jeho odrůdou je třeba alabastr, ze kterého se dělají sochy. Zahřátím sádrovce nad 100^{\circ} \mathrm{C} se vyrábí hemihydrát síranu vápenatého \mathrm{CaSO}_{4} \cdot \frac{1}{2} \mathrm{H}_{2} \mathrm{O}, který znáš jako sádru.

\mathrm{CaSO}_4\cdot2\mathrm{H}_2\mathrm{O}\xrightleftharpoons[+\mathrm{H}_2\mathrm{O}]{t=150^{\circ}\mathrm{C}}\mathrm{CaSO}_4\cdot\frac{1}{2}\mathrm{H}_2\mathrm{O}

Ta se používá třeba na opravy omítek, vyrábí se z ní sádrokarton a používá se - jak už název napovídá - jako sádra k fixaci zlomenin. Bezvodý síran vápenatý se používá se jako sušidlo.