Zrcadlo, zrcadlo vyslyš můj bol, kolikpak váží jeden ten mol
Aby vše v následujících odstavcích šlo plně pochopit, je nutné se seznámit s novou fyzikální veličinou - molární hmotností \boldsymbol{M}. Ta ti říká, kolik váží jeden mol dané látky. Její hodnota je vždy shodná s hodnotou relativní atomové, či molekulové, hmotnosti. Molární hmotnost má však jednotku \mathbf{g} \cdot \mathrm{mol}^{-1} (čti gram na mol).
Jeden mol nuklidu { }^{12} \mathrm{C} váží přesně 12 gramů a jeho molární hmotnost je rovna 12,00 \mathrm{~g} \cdot \mathrm{mol}^{-1}. To však není náhoda. Ba dokonce to neplatí jen u uhlíku! Pokud navážíš 26,98 gramů práškového hliníku, který má molární hmotnost 26,98 \mathrm{~g} \cdot \mathrm{mol}^{-1} (to znamená, že každý mol této látky váží 26,98 gramů), budeš v této hromádce hliníku mít stejné množství atomů, jako se nachází ve 12 gramech nuklidu { }^{12} \mathrm{C}. Tedy Avogadrovu konstantu.
Samozřejmě podobný závěr neplatí jen pro prvky a jejich nuklidy, ale i pro více organizované struktury - molekuly. Například pokud odvážíš 58,44 g chloridu sodného ( \mathrm{NaCl} ) s molární hmotností 58,44 g · mol { }^{-1}, dostaneš 1 mol této látky. Ale je důležité uvědomit si jeden fakt: jeden mol chloridu sodného v sobě obsahuje moly prvků, kterými je tvořen - moly sodíku a chloru. V tomto případě 1 mol chloridu sodného \mathrm{NaCl} obsahuje 1 mol sodných kationtů a 1 mol chloridových aniontů. Zastoupení jednotlivých molů ve sloučeninách je určeno koeficienty uvedenými v jejich vzorci. Například 1 mol vody \mathrm{H}_{2} \mathrm{O} je tvořen 2 moly vodíku a 1 molem kyslíku.
Vše dohromady dává mol, ale ten je pouze jednotkou další nové fyzikální veličiny - látkového množství n. Látkové množství ti říká, kolik molů dané látky je v systému. Dává do poměru něco, co jde lehce změřit (hmotnost), a něco, co už tak lehce změřitelné není (hmotnost atomủ a molekul). Můžeš jej vyjádřit vzorcem:
V tomto případě n značí látkové množství, m hmotnost a M molární hmotnost. Jednotkou látkového množství je mol. Můžeš se ale setkat i s jejími násobky (kilomol, kmol) nebo díly (milimol, mmol).
Další základní vzorec pro látkové množství využívá již dříve zmiňovanou Avogadrovu konstantu N_{\mathrm{A}}.
Zde n značí látkové množství, N značí počet částic látky a N_{\mathrm{A}} je tedy Avogadrova konstanta s hodnotou 6,022 \cdot 10^{23} \mathrm{~mol}^{-1} (částic). Pokud vydělíš počet částic ve vzorku Avogadrovou konstantou, vyjde ti, kolik je ve vzorku molů dané látky.