Anorganická chemie je věda zabývající se anorganickými látkami, tedy látkami, které se historicky získávaly z minerálů a hornin.

Vodík a jeho sloučeniny

Vodík (\mathrm{H}) - lehký bezbarvý plyn tvořící dvouatomové molekuly \mathrm{H}_{2}, nejrozšířenější prvek ve vesmíru. Tvoří mnoho významných sloučenin, například:
- Hydridy - látky obsahující pouze vodík a jeden další prvek. Patři mezi ně třeba sulfan \left(\mathrm{H}_{2} \mathrm{~S}\right., sirovodík), všechny uhlovodíky \left(\mathrm{C}_{n} \mathrm{H}_{m}\right) a voda \left(\mathrm{H}_{2} \mathrm{O}\right).
- Voda \left(\mathrm{H}_{2} \mathrm{O}\right) - nejrozšířenější sloučenina vodíku na Zemi, nezbytná pro život. Její bod varu výrazně snižuji vodíkové vazby mezi vodíkem jedné molekuly a kyslíkem jiné molekuly.

Alkalické kovy a kovy alkalických zemin

Měkké, lehké, tvárné, extrémně reaktivní kovy. V přírodě se vyskytují pouze v podobě iontů. Některé z nich zastávají důležité funkce v organismech. Velmi efektně reagují s vodou za vzniku příslušného hydroxidu, vodíku a tepla.

Lithium (Li) - měkký stříbrobílý kov, nejlehčí pevný prvek. Používá se hlavně na výrobu katod do lithium-iontových baterií v moderní nabíjecí elektronice.
Sodík ( \mathrm{Na} ) - měkký kov velmi podobný lithiu, zajímavý hlavně díky jeho sloučeninám.
- Ionty \textcolor{#800080}{\mathrm{Na}^{+}} umožňují v tělech živočichů přenos nervových signálů a regulují rychlost přenosu vody mezi buňkami a prostředím.
- Chlorid sodný ( \mathrm{NaCl} ) neboli jedlá sůl je významná minerální složka lidské potravy.
Hořčík (Mg) - lehký, křehký, poměrně tvrdý kov. \mathrm{Mg}^{2+} je součást chlorofylu.
Vápník (Ca) - šedý kov, tvoři velmi zajímavé sloučeniny:
- fosforečnan vápenatý C a_{3}\left(\mathrm{PO}_{4}\right)_{2} je hlavní součástí kostí a zubů
- oxid vápenatý \mathrm{CaO} je účinná složka vápna a cementu
- uhličitan vápenatý \mathrm{CaCO}_{3} budeš znát jako minerály kalcit a aragonit nebo horniny vápenec, mramor a křídu

Většinu skupiny tvoří měkké kovy.
Hliník (Al) - lehký, středně tvrdý kov. Třetí nejrozšířenější prvek v zemské kůře, velmi dobrý vodič a konstrukční materiál.

Prvky se čtyřmi valenčními elektrony, některé schopné tvořit velké makromolekuly.
Uhlík (C) - se vyskytuje v několika modifikacích - grafit, diamant, fullereny...
- Základ všech organických látek.
- Oxid uhličitý \left(\mathrm{CO}_{2}\right) - vzniká hořením a metabolismem některých organických látek, skleníkový plyn.
Křemík (Si) - modrošedý lesklý polokov, druhý nejrozšířenější prvek v zemské kůře. Z čistého křemíku se vyrábí polovodičová elektronika.
- Oxid křemičitý \left(\mathrm{SiO}_{2}\right) - známý spíše jako minerál křemen.

Středně reaktivní prvky, bohatě zastoupené v organismech.
Dusík (N) - dvouatomová molekula \mathrm{N}_{2}, bezbarvý inertní plyn tvoří asi 80 \% zemské atmosféry. Má velmi důležitou roli v organismech.
- Dusík je nezbytnou součástí aminokyselin, ze kterých buňky vyrábějí bílkoviny.
- Nukleové kyseliny (DNA, RNA) obsahují dusíkaté báze.
- Kyselina dusičná \left(\mathrm{HNO}_{3}\right) je silné oxidační činidlo.
Fosfor (P - existuje v několika modifikacích: červený prášek, jedovatá bílá tvárná hmota nebo černý lesklý kámen. V přírodě se vyskytuje pouze ve sloučeninách.
- Kyselina trihydrogenfosforečná \left(\mathrm{H}_{3} \mathrm{PO}_{4}\right) při dotyku pasivuje kovy (vytvoří na nich tenkou vrstvu odolných fosforečnanů).

Velmi reaktivní prvky s poměrně vysokou elektronegativitou.
Kyslík (O) - bezbarvý plyn tvořící dvouatomové molekuly \mathrm{O}_{2}, nejrozšířenější prvek na Zemi. Je to silné oxidační činidlo a důležitý reaktant v biochemických reakcích. Tvoři velké množství sloučenin:
- voda \left(\mathrm{H}_{2} \mathrm{O}\right)
- vzdušný kyslík \left(\mathrm{O}_{2}\right) a ozon \left(\mathrm{O}_{3}\right)
- kyslíkaté kyseliny
- oxidy
Síra (S) - žlutá hořlavá pevná látka. Mnoho sloučenin síry je jedovatých.
- Dokáže tvořit podobné sloučeniny jako kyslík a v některých látkách ho může i nahradit.
- Kyselina sírová \mathrm{H}_{2} \mathrm{SO}_{4} je jedna ze základních chemických surovin a jedna z nejsilnějších běžných kyselin.

Velmi reaktivní prvky s nejvyšší elektronegativitou vůbec. Tvoři dvouatomové molekuly. Mají velmi silné oxidační účinky. S vodíkem tvoři bezkyslíkaté kyseliny - halogenvodíky.
Chlor - zelenožlutý jedovatý plyn, v přírodě se vyskytuje jen ve sloučeninách.
- Kyselina chlorovodíková ( \mathrm{HCl} ) - jedna ze základních chemických surovin.

Bezbarvé plyny, které mají kompletně zaplněné valenční orbitaly. Díky tomu jsou téměř nereaktivní a vyskytují se jen jako samostatné atomy.
Helium (He) - druhý nejrozšířenější prvek ve vesmíru, vzniká fúzí vodíku v jádrech hvězd. Má nižší hustotu než vzduch, takže se dá používat jako náplň do balónků.
Radon (Rn) - nejtěžší plynný prvek. Vzniká přirozeným rozpadem těžších jader a je radioaktivní. Často se usazuje ve starých budovách.

Tyto skupiny obsahuji pouze kovy.
Uran (U) - těžký radioaktivní kov, izotop { }^{235} U slouží jako jaderné palivo.
Železo (Fe) - nejvíce používaný kov, biogenní prvek (součást barviva hemoglobinu v červených krvinkách), důležitá chemická surovina.
Měď(Cu) - načervenalý měkký kov, druhý nejlepší vodič tepla a elektřiny. Nejdéle známý kov, spolu s cínem tvoři slitinu bronz.
Stříbro (AgA) - nejlepší vodič tepla i elektřiny, z jeho halogenidů se vyrábí fotografický film.
Zlato (Au) - těžký, žlutý, málo reaktivní kov. Používá se na výrobu šperků a k pokovování elektrických kontaktů.