Taková základní elektrochemická reakce probíhá v galvanickém článku. Její podstatou je rozdělení redoxní reakce na poloviny:

Na obrázku vidíš takzvaný Daniellův článek, tvořený dvěma poločlánky, které jsou od sebe oddělené vodivým solným můstkem. Levý poločlánek tvoři zinková elektroda ponořená do roztoku \mathrm{ZnSO}_{4}, pravý měděná elektroda ponořená do roztoku \mathrm{CuSO}_{4}. Došlo tedy k vodivému spojení zinku, který by se ochotně zoxidoval, jen kdyby měl kam odevzdat elektrony, a mědi s měďnatými kationty, které by se velmi rády redukovaly, jen kdyby měly k dispozici nějaké elektrony. Oba prvky si mohou vyjít vstříc a elektrony si vyměnit. Zinková elektroda se bude postupně rozpouštět, zinečnaté kationty začnou přecházet do roztoku a elektroda bude mít záporný náboj:

\mathrm{Zn}^0\longrightarrow{}\mathrm{Zn}{}^{2+}+2\mathrm{e}^{-}

Měděná elektroda začne růst, bude se na ní vylučovat kovová měď a bude mít kladný náboj.

\mathrm{Cu}^{2+}+2\mathrm{e}^{-}\longrightarrow{}\mathrm{Cu}{}^0

Napětí mezi elektrodami, které můžeš využít, se stanoví jako rozdíl redoxních potenciálů poloreakcí v poločláncích, takže v případě Daniellova článku to bude:

U=E_{\mathrm{Cu}}-E_{\mathrm{Zn}}=0,337-(-0,763)=1,1 \mathrm{~V}

S galvanickými články se pojí několik důležitých pojmů:

Roztok v poločláncích se jmenuje elektrolyt. Tímto slovem je ale v kontextu elektrochemie možné označit jakýkoliv roztok iontů nebo taveninu solí.
Elektroda, na které probíhá redukce, se jmenuje katoda. V tomto případě by to byla měděná elektroda na pravé straně obrázku. Jako pomůcku pro zapamatování si můžeš říct, že na katodě klesá oxidační číslo kationtů.
Elektroda, na které probíhá oxidace, se jmenuje anoda. V tomto prípadě by anoda byla zinková elektroda na levé straně.

Různé obměny této reakce probíhají ve všech bateriích. Nejčastěji se asi setkáš se suchými nebo alkalickými články v bateriích AA nebo AAA („tužkovky”), ale čím dál víc se dnes používají k napájení lithiové články. Jejich velkou výhodou je, že po vyčerpání reaktantů je možné reakci otočit a článek opět nabít. Takovým článkům se říká akumulátory. Další příklady jsou olověné akumulátory v autech nebo \mathrm{NiMH} články v nabíjecích tužkových bateriích.

Koroze

Trochu nepříjemným důsledkem elektrochemických reakcí je koroze, tedy postupná oxidace kovových materiálů. Hlavními činiteli bývají atmosférický kyslík, voda a anionty různých kyselin. Kyslík má mimořádně vysoký redoxní potenciál, což znamená, že všechny kovy s ním do určité míry reagují. Vznikají různé oxidy.

Nejznámější je patrně koroze železa, při které se kovové železo mění na směsici svých hydratovaných oxidů a hydroxidů známou jako rez. Chránit se proti korozi jde různě: nátěrem, pokrytím odolnějším kovem (chromem, zinkem) nebo jiným materiálem.

Odolnost některých kovů proti korozi často spočívá v tom, že se povrch kovu velmi rychle pokryje nepropustnou vrstvou svého oxidu - pasivuje se. Tato vrstva pak brání dalšímu přístupu vzduchu a kov přestane korodovat.

Galvanický článek